Nebylo nic nalezeno.

Ilustrační foto: Unsplash

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2020/2021

Vítáme Vás na stránkách online konference Terénní a nízkoprahové programy 2020/21 – Limity a etika v sociální práci. Konferenci můžete shlédnout  bez přihlašování a zdarma, realizujeme ji v rámci projektu Nové výzvy pro streetwork financovaného z Evropské unie, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/17_071/00076491.

Jednotlivé příspěvky zveřejňujeme postupně.

Nejnovější video –  Marek Madro: Online terénna práca 

Přednášející

Samostatné příspěvky

Panel Školy a sociální práce

Aby sociální práce na školách fungovala, je potřeba ovlivnit celkové klima školy a způsob, jakým společnost na školy nahlíží. Vidět školu nejen jako prostředí, odkud děti odchází vybaveny znalostmi, ale také jako místo pomoci a celkového rozvoje mladých lidí. Naši panelisté budou s posluchači sdílet své praktické zkušenosti se zaváděním a realizací terénní práce na škole. Věnovat se budeme vyjednávání spolupráce a kontraktování, etickým dilematům vznikajícím v souvislosti s působením na půdě školy, ale i novele zákona o pedagogických pracovnících. 

Panelisté:

Panel – Dítě v síti

Panelisté:

Zahraniční

Pomoci mladým lidem v různých životních situacích, zejména krizových, se v IPčku věnují od roku 2012. Od počátku se přitom soustředí na pomoc přes internet. Provozují 3 linky pomoci, kde aktuálně pracuje celkem 135 vyškolených odborníků. Od roku 2013 aktivně vyhledávají klienty v jejich přirozeném prostředí na internetu skrze online terénní práci. Dloudobě se zabývají suicidální tématikou a akutním krizovým stavům, a to v oblasti prevence i v oblasti intervence.

Anotace příspěvků

Ing. Mgr. Aleš Herzog (SANANIM) – Kdy a jak máme bojovat za práva klientů

Před pěti lety na konferenci ČAS v roce 2015 jsem se věnoval tomuto tématu. Nyní bych se pokusil o kritické ohlédnutí, jak se za tu dobu jednotlivá zmíněná témata vyvíjela. Jak jsme na tom v oblastech: dostupnost zdravotní péče, vztahu s policií, vyjednávání s úřady ve prospěch klientů, střetů zájmů s poskytovateli dotací a samosprávami pronajímajícími prostory. A co další nová témata: konfrontace s reálnou chudobou, stárnutí a smrt na ulici, realita v sociálně vyloučených lokalitách – odebírání dětí z péče, výkony trestů rodičů za neomluvené hodiny dětí, nedostatek hygieny a jídla pro děti. Příspěvek reflektuje kromě zkušenosti z terénní práce s uživateli drog v Praze, také zkušenost ze stovek seminářů v oblasti individuálních plánování i pro Českou asociaci streetwork napříč službami z celé ČR. Jaké jsou nové výzvy pro NZDM, terénní práci, KC, NDC a SAS.

Bohumil Kartous (Pražský inovační institut) – Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?

Zatímco předchozí generace homo sapiens musely bojovat o zdroje k přežití, současné děti musejí bojovat s přebytkem. Ještě moje babička jako malá trpěla hlady. V současnosti společnost tleská adolescentním youtuberům, kteří jdou do fastfoodu, objednají si všechno, co je v nabídce a pak se smějí lidem v Somálsku. Idiocie nadbytku. Evolučně jsme nastaveni na nedostatek, s nadbytkem se neumíme vyrovnat. A už vůbec ne s přebytkem syceným virtuální dimenzí. Tento stav způsobuje ochabování svalů i mozků, rozhodovací paralýzu a nepochybně i další rozdělování společnosti

Mgr. Klára Kalibová, Ph.D. (InIUSTITA)Role nízkoprahových klubů při obhajobě práv klientely

Příspěvek se zaměří na roli sociálních pracovníků a pracovnic při prosazování práv a oprávněných zájmů svých klientů. Mohou se na nás klienti a klientky obrátit s právním problémem? Umíme ho poznat? Je to naše zodpovědnost a role? Jak budeme postupovat? Jak na dostupnou právní pomoc? Jak podpořit klienta s právním problémem? Jak nepřitížit klientovi s právním problémem a mnohé další otázky budou v rámci přednášky zodpovězeny publiku.

Mgr. Peter PorubskýStrašák jménem sebepoškozování

Sebepoškozování je v současné době velmi aktuální fenomén s rostoucím trendem mezi dětmi. V průběhu přednášky se na problematiku sebepoškozování podíváme z různých stran:

  • co je a co není sebepoškozování,
  • jaké jsou důvody, které děti vedou k tomu, aby si ubližovaly,
  • jak souvisí sebepoškozování a sebevražedné chování,
  • jak můžeme chápat sebepoškozování v kontextu závislosti.

Jiří Vlček (KRYSTAL HELP)Práce na bytech

Proč je práce na bytech tabu? Příklad dobré praxe: Jak to děláme u nás (20 let praxe v terénu). Kdy je TP na bytech žádoucí? Základní pravidla pro práci na bytech. Příprava. Bezpečnostní opatření. Samotný výkon terénní práce na bytech. Co dělám po opuštění bytu. Rizika, doporučení. Dotazy a diskuse.

Jiří Vlček (KRYSTAL HELP)Uživatelky – matky s dětmi

Práce s klienty sociálních služeb, která zřejmě vyvolává nejvíce emocí. Představy vs. běžná realita. Zkrácená kazuistika. Několik rolí pracovníka a jejich možný střet. Rizika vnášení vlastních hodnot. Profesní předpoklady pro práci s matkami uživatelkami.  Metody práce (aktivní naslouchání, zrcadlení, SMART plánování). Teorie citové vazby podle Bowlbyho. Matka vs. pěstouni.

Bc. Jan Kopic (Ratolest Brno)Evaluace v nízkoprahových klubech

Chceme se s účastníky podělit o naše zkušenosti z nastavování evaluace v Nízkoprahovém klubu Likusák a Nízkoprahovém klubu Pavlač. Popíšeme, jak jsme systém evaluace nastavovali, jaké oblasti jsme pro evaluaci vybrali, jak jsme vymýšleli kritéria a ukazatele, na jaké překážky a obtíže jsme naráželi, jak jsme metodiku rok pilotně ověřovali a jak se podařil první rok evaluací služeb a jak jsme využili nebo chceme dále využít získané výstupy.

Mgr. et Mgr. Petra Ďuraško Mádlová, Bc. Pavel Houška (MPSV)Spolupráce při řešení situace ohroženého dítěte

Jaký je smysl nástroje vyhodnocení situace dítěte a rodiny, který používají pracovníci OSPOD? Co je součástí individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD) a kdo by měl být do jeho tvorby zapojen? Na co a na koho při tvorbě plánu zapomínáme? Jak probíhá spolupráce aktérů sítě, když se dítě ocitne v pobytovém zařízení? Jak se zde pracuje s jeho potřebami? Kde jsou limity spolupráce? Kdo je stále koordinátorem případu? A co rodina, jak se s ní počítá? Je odebrání dítěte dočasným nástrojem k řešení situace v rodině? 

V příspěvku se podíváme na naplňování potřeb dětí, které se ocitají mimo svou rodinu a vyrůstají v pobytových zařízeních (ať už v působnosti rezortu sociálních věcí, školství či zdravotnictví). Představíme projekt MPSV, jehož smyslem je podpořit naplňování práva dětí na život v rodině. Shrneme dílčí poznatky spojené s realizací aktivit zaměřených na podporu pracovníků OSPOD ve vyhodnocování situace dětí v ústavní péči a návštěvy ústavních zařízení. Zamyslíme se nad optikou vnímání potřeb dítěte z hlediska jednotlivých aktérů kolem dítěte.

Mgr. Magdaléna Matoušková, Bc. Petra Vrajová, Dis. (PROXIMA) – Limity jako výzvy

Příspěvek ilustruje na příkladech naší praxe v Praze 13, jak lze překážky v průběhu poskytování služeb a spolupráce s důležitými aktéry v síti chápat jako příležitosti k vlastnímu rozvoji. V prvním příkladu – práce v knihovně – popíšeme, jak jsme uvažovali nad sníženou návštěvností našeho klubu a kde se nyní při práci v knihovně nacházíme. Druhý příklad – přednášky pro rodiče – jsou ilustrací toho, jak lze reagovat na události v lokalitě a kam nás až může zavést spolupráce s obcí a místními subjekty. Kriticky se zamýšlíme nad tím, zda jsou naše směry správné a jaké limity jsou pro nás ještě výzvou.

Bc. Jakub Vokurka (NEPOSEDA)Práce se změnou v NZDM 

Odliv klientů nízkoprahových služeb pro mládež je dnes často přetřásaným tématem. Způsobem, jak mu čelit, je schopnost neustálé adaptace na měnící se podmínky v závislosti na potřebách klientů. To se jednoduše řekne, ale jak to převést do reality? Za NZDM HoPo a Autobus vám představíme naše zkušenosti a tipy v práci s komunitou, akcemi a programem, které v lokalitě děláme.

Medailonky přednášejících

Bob Kartous – je profesionální provokatér veřejné diskuse, řečník a moderátor. Od července 2020 je ředitelem Pražského inovačního institutu. Působil v think tanku EDUin, spolupracoval s Aspen Institute Central Europe. Je spoluzakladatelem expertní občanské platformy KoroNERV-20. O vzdělávání publikuje v řadě českých médií, pravidelně pro česká média komentuje události, které se ve vzdělávání odehrávají. Je autorem knihy No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? S centrem současné kultury DOX zrealizoval vzdělávací program Synapse, jenž sestává z několika workshopů zaměřených na posílení sociálního a občanského povědomí mezi mladými lidmi. Absolvoval Pedagogickou fakultu a Fakultu sportovních studií MU v Brně, doktorát získal na Mediálním institutu Fakultě sociálních studií UK v Praze.

Mgr. Klára Kalibová – magisterské studium absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (2007), doktorát získala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (2017). Svoji právní praxi bezprostředně po absolutoriu právnické fakulty spojila s obhajobou práv obětí trestných činů a neziskovým sektorem. Věnovala se zastupování obětí obchodu s lidmi a organizovaného zločinu a posléze (od roku 2009) obětem předsudečné trestné činnosti. Od roku 2019 se věnuje výkonu samostatné advokacie, a do její agendy, kromě již zmíněných obětí trestných činů, patří obhajoba v trestním řízení, rodinné a občanské právo, právo na náhradu škody a nemajetkové újmy a právo neziskového sektoru. Svým klientkám a klientům nabízí kvalitní právní služby, společné hledání řešení a zastání tam, kde se situace zdá již bezvýchodná. Založila a vede neziskovou organizaci In IUSTITIA, o.p.s. Přednášela na půdě OSN, Evropské komise a Organizace pro pomoc a bezpečnost v Evropě vždy na téma práva obětí předsudečné trestné činnosti. Je členkou České kriminologické společnosti a členkou odborné rady International Network against Hate Studies. Je držitelkou ceny Alice G. Masarykové pro přínos k ochraně lidských práv.

Ing. Mgr. Aleš Herzog – pracuje v nízkoprahových službách od roku 1998. Nyní 13 let vede Terénní programy SANANIM pracující s lidmi injekčně užívajícími drogy v Praze. Pracoval také v nízkoprahovém klubu PVC a v terénním programu v Blansku. Působil jako inspektor sociálních služeb. Zabývá se oblastí individuálního plánování a lektoruje kurzy na toto téma viz www.individualniplanovani.cz

Mgr. Peter Porubský – vystudoval psychologii a biologii na univerzitě ve slovenské Nitře. V letech 2010–2018 pracoval jako vedoucí Linky bezpečí. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v telefonické krizové intervenci, v motivačních rozhovorech a v rodinném poradenství. Celý svůj dosavadní profesní život se věnuje oblasti sociální péče, neziskovému sektoru, prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, lektorování, psychoterapii a psychologickému poradenství. Při lektorování rád propojuje teorii se zkušenostmi z praxe.

Jiří Vlček – terénní a kontaktní pracovník KRYSTAL HELP z.ú. Pravidelný lektor Letní školy HARM REDUCTON. Člen správní rady OPEN HOUSE o.p.s. Jako terénní pracovník působí od roku 1999. Spoluzakladatel a vedoucí K-centra KRYSTAL. Deset let byl terénním pracovníkem v organizaci OPEN HOUSE o.p.s. Pracoval v terénních programech ve městech Krnov, Opava, Bruntál a Vrbno pod Pradědem. V roce 2016 byl nominován na Časovanou botu České asociace streetwork. V minulosti byl rovněž krajským koordinátorem PS MSK STREET.

Mgr. Jan Kopic – vystudoval PdF MUNI – Sociální pedagogika a volný čas. Od roku 2016 pracuje v NZDM Likusák v Ratolesti Brno, z.s. a od roku 2018 je jeho vedoucím. Momentálně je ve výcviku Kontaktní práce a s kolegyní vede pro ČAS akreditovaný kurz Jak na prevenci v NZDM?

Mgr. et Mgr. Petra Ďuraško Mádlová – v současné době působí na MPSV jako odborná garantka aktivity zaměřené na přehodnocování situace dětí umístěných v zařízeních pobytové péče. Zkušenosti na poli sociální práce postupně získávala působením jak v neziskovém, tak státním sektoru. Několik let pracovala jako terénní sociální pracovnice na OSPOD. V roce 2018 se stala součástí týmu MPSV, který se zabývá systémovými změnami v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Aktivně se věnuje lektorské činnosti v tématech týkajících se ohrožených dětí a rodin (Vyhodnocování a tvorba individuálních plánů ochrany dítěte, domácí násilí, syndrom CAN atd.).

Bc. Pavel Houškaje profesí sociální pracovník. Od roku 2016 pracuje na MPSV, a to v projektech zaměřených na systémové změny v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nejprve jako lokální síťař, později jako odborný metodik aktivity zaměřené na inovace služeb pro rodiny a děti. Nyní je metodikem výjezdního týmu, který navštěvuje ústavní zařízení. V minulosti působil jako sociální pracovník a vedoucí ve službách: sociální rehabilitace, osobní asistence, nízkoprahová denní centra a azylové domy.

Mgr. Magdaléna Matoušková – pracuje více než rok v organizaci Proxima Sociale, jako sociální pracovnice v nízkoprahovém klubu Jedna Trojka na Praze 13. Cílovou skupinou klubu jsou klienti ve věku 8–19 let. Na klub v současné době nejčastěji zavítají klienti ve věkovém rozmezí 8–14 let, kteří řeší zejména potíže ve vrstevnických vztazích. V rámci své práce se podílí na dvou projektech – příklubový terén na sídlišti Velká Ohrada a v městské knihovně na Lužinách.

Bc. Petra Vrajová, Dis. – posledních pět let pracovala jako regionální koordinátorka a terénní pracovnice v Proxima Sociale o.p.s. Předtím pět let působila na různých pozicích ve službách NZDM, TP a OSP v organizaci Kostka Krásná Lípa, p.o. ve Šluknovském výběžku. V současné době je na rodičovské dovolené a zároveň studentkou supervize magisterského studia na Univerzitě Karlově.

Bc. Jakub Vokurka – v současné době pracuje jako vedoucí nízkoprahového klubu a terénního programu Autobus pod organizací Neposeda. V Autobuse působí již sedmý rok. Zároveň je pražským koordinátorem Ligy férového fotbalu. První zkušenosti s prací s dětmi a mládeží získal v Salesiánském středisku mládeže v Kobylisích. 

Panel Školy a sociální práce

Bc. Roman Petrenko – sociolog. Přes 10 let se věnuje výzkumné, analytické, metodické a vzdělávací činnosti v oblasti prevence, vzdělávání a ochraně ohrožených dětí. Osm let působil v Národním ústavu pro vzdělávání, kde měl na starosti téma prevence a ústavní výchovy. Podílel se např. na standardech pro evaluaci kvality programů prevence či vývoji on-line systému evidence preventivních aktivit. Působí rovněž jako odborný výzkumný pracovník v Centru sociálních služeb Praha a lektor primární prevence. Zkušenosti pro práci s dětmi čerpá mj. jako aktivní otec tří neposedných ratolestí. Od roku 2018 uplatňuje své zkušenosti v Nadaci Sirius na pozici vedoucí týmu primární prevence. Nadace Sirius již více než 10 let usiluje o zlepšení života dětí ohrožených sociálním prostředím a dětí se zdravotním postižením. Svými aktivitami hledá cesty, které povedou k trvalým pozitivním změnám v systému péče o ohrožené děti. Nadace pravidelně vyhlašuje grantová řízení zaměřená na aktuální problémy a realizuje vlastní projekty zejména v oblasti primární prevence, náhradní rodinné péče a problematiky dětí se zdravotním postižením. Motto Nadace Sirius zní „Pomáháme dětem, které neměly v životě štěstí“.

Bc. Barbora Peterková – sociální pracovnice a zástupce vedoucího Nízkoprahového klubu Likusák Ratolesti Brno, z.s. Práci s dětmi a mládeží na klubu, v terénu a online se věnuje od roku 2015. Zaměřuje se na zajištění terénu na střední škole a spolupráci s Terénními programy Podaných rukou, zastupuje službu na nadregionální pracovní skupině Fórum terénní práce, podílí se na realizaci projektů a na příspěvcích do odborných metodik a médií. S kolegou lektoruje akreditovaný kurz Jak na prevenci v NZDM pod Institutem kontaktní práce. Vystudovala Sociální pedagogiku a poradenství na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Barbora Janurová, DiS. – vystudovala VOŠSP – Jahodovku. V sociální sféře se pohybuje 20 let, pracovala v Tichém světě s Neslyšícími, v utajeném azylovém domě Rosa pro ženy a děti, oběti domácího násilí a nyní působí v NZDM Pacific.

Martina Burianková, DiS. – vystudovala obor sociální práce na VOŠ EA Praha, kde objevila velkou motivaci pro práci s lidmi. Poté pokračovala na ETF UK, kde dálkově studuje obor pastorační a sociální práce. Rok a půl působila jako lektorka primární prevence a aktuálně pracuje již druhým rokem v NZDM jako terénní pracovnice. V současnosti je koordinátorkou projektu „Streetwork na základní škole“ na Jižním Městě. Věnuje se malbě, kterou využívá i při práci s klienty.

Panel – Dítě v síti

Mgr. Václava Egermaierovávystudovala TF JČU, obor Sociální a charitativní práce a Etika v sociální práci. Na poli nízkoprahových služeb pracuje již deset let, a to především s cílovou skupinou dětí a mládeže v rámci ambulantních i terénních forem práce, aktuálně se zaměřuje na práci s touto cílovou skupinou ve virtuálním prostředí. V současnosti je také projektovou manažerkou neziskové organizace poskytující nejen sociální, ale také doprovázející a vzdělávací služby a preventivní programy. Působí jako lektorka kurzů, auditorka kvality nejen nízkoprahových sociálních služeb.

Alice Egertová studovala obor Sociální práce a sociální politika na univerzitě v Hradci Králové, je z organizace Proxima Sociale, kde od ledna pracuje jako vedoucí programů pro děti a mládež – sekce II. V organizaci je už řadu let, začínala na terénu na Jižním Městě, zaučila se v probačním programu, působila v primárních prevencích a koordinovala Terénní program na Praze 9.

Mgr. Karolína Brabcová – vystudovala sociální práci na Masarykově univerzitě v Brně. V sociální oblasti působí od roku 2008, převážně jako terénní sociální pracovnice s cílovou skupinou děti a mládež. V minulosti se podílela na rozjezdu terénního programu při NZDM Vrtule, nebo stála u zrodu tohoto typu služby v Estonsku skrze projekt Rua crew (Tallinn, Estonsko). Od roku 2020 svoje schopnosti rozšířila i o online formu terénní sociální práce v rámci projektu streetwork online pod hlavičkou ČAS, z.s. 

Zahraniční

Marek Madro je psychológ, ktorý založil projekt Internetovej poradne pre mladých IPčko.sk. Poradňa je momentálne najvyužívanejšou krízovou linkou dôvery na Slovensku. So svojím tímom psychológov pomáhajú aj mladým ľuďom so zdravotným znevýhodnením, ľuďom, ktorí uvažujú nad samovraždou či obetiam sexuálneho násilia. Po vypuknutí pandémie koronavírusu na Slovensku sa spolupodieľal aj na vzniku Krízovej linky pomoci, ktorá sa sústreďuje výhradne na problémy ľudí zapríčinených koronakrízou. /ZDROJ: heroes.sk

Psychológ Marek Madro v roku 2012 založil internetovú poradňu IPčko. Dodnes ju vedie a spolu s tímom 40 psychológov v nej pomáha deťom a mladým ľuďom, ktorí sa na nich obracajú v zložitých životných situáciách. /ZDROJ: soda.o2.sk

Je zakladateľom projektu Internetovej poradne pre mladých IPčko.sk. Je psychológom, zodpovednosť nesie za profesionalitu a odbornú pomoc klientom združenia. /ZDROJ: ipcko.sk

Tagy