Byť krizové opatření vlády ze dne 26. října 2020 č. 1102, kterým se omezuje volný pohyb osob na území celé České republiky (v době od 21:00 hod. do 04:59 hod dokonce zakazuje) neobsahuje výjimku pro osoby bez domova, je z povahy sociálního statusu těchto osob zřejmé, že reálná aplikovatelnost a vymahatelnost povinností podle tohoto krizového opatření vlády bude u těchto osob z objektivních důvodů většinou nerealizovatelná.
Odbor bezpečnostní politiky (OBP) proto vydal k dané problematice stanovisko, kde uvádí: „ ...nelze doporučit, aby byla vůči osobám bez domova uplatňována sankční opatření za porušení povinností podle výše uvedeného krizového opatření vlády, zejména pokud se budou jinak chovat pokojně, nenarušovat veřejný pořádek či se dopouštět jiného protiprávního jednání. Aplikace sankčních či jiných represivních opatření za nesplnění zjevně nemožné povinnosti by bylo nejenom neúčelné, ale zejména zcela nepřiměřené.“
„Při zjištěné přítomnosti osoby bez domova na veřejně přístupných místech, zejména v době trvání zákazu či omezení volného pohybu osob (např. noční veřejný dopravní prostředek, nádraží, náměstí apod.) by tak měl být aplikován sociální a nikoli represivní přístup. Osoby bez domova by měly být v první řadě informovány o reálně dostupných možnostech ubytování v k tomu určených a zřízených objektech a v případě, že tato místa disponují dostatečnou kapacitou a koncentrace osob bez domova by nevedla ke zhoršení rizika nákazy, pak může být ze strany policisty či strážníka doporučeno, aby se osoba bez domova do takového místa přesunula. Zde považuje OBP za nutné připomenout, že toto azylové či obdobné zařízení nebude naplňovat znaky „bydliště“ ve smyslu krizového opatření vlády, proto přesun osoby bez domova do takového zařízení nelze žádným způsobem vynucovat.“
OBP v těchto případech doporučuje využívat spolupráce se sociálními pracovníky a právnickými osobami vykonávajícími činnosti v oblasti pomoci a podpory osobám v nepříznivé situaci, zejména s obcemi či poskytovateli sociálních služeb.