Kromě toho byl Bedně na celý týden věnován prostor zdarma na učitelských Bakalářích. Nízkoprahový klub tak měl možnost lépe oslovit učitele, jež jsou klíčovým partnerem při vyhledávání dětí a mladých lidí, kteří potřebují cílenou podporu.
První díl série o Bedně představuje koordinátorku a metodičku Bedny (Ponton, z.s.), Bc. Kamilu Zelenou. Ta v něm vykresluje svoji cestu do „nízkoprahu“, metodu kontaktní práce a roli a význam NZDM pro jeho klienty i pro společnost. „Jde nám o to, aby měli (klienti) nějakou oporu, dospělou styčnou osobu, které věří, pokud se jim v životě něco těžkého přihodí,“ vysvětluje Kamila, zatímco vzpomíná na svoji vlastní, lehce komplikovanou, pubertu, kterou však zvládla dobře s podporou milujících rodičů.
Takové štěstí však většina klientů Bedny nemá. Nad otázkou, co by se stalo, kdyby Bedna skončila, nemusí její vedoucí dlouho přemýšlet. „Desítky dětí by neměly místo, kam by mohly přijít trávit odpoledne. Přišly by o jistotu a zázemí, kterou jim vztah s námi poskytuje. Někteří nás mají jako jediné dospělé osoby, které je berou vážně a pomůžou jim.“ Je nasnadě, že výpadek služby by v ulicích brzy negativně pocítili i běžní Příbramáci.
V dílu druhém se čtenáři seznamují s celým týmem NZDM Bedna. Ten tvoří osm různorodých žen, každá z nich umí něco speciálního a navzájem se skvěle doplňují. Spojuje je společný cíl pomoci klientům Bedny.
Na klubu najdete většinou tři pracovnice, ostatní jsou v terénu, v online prostoru, nebo pečují o klienty individuálně. Lucka Poslušná je zástupkyně a pravá ruka vedoucí Kamily, má na starosti dobrovolníky a doučování. Eliška Mottlová vede malou skupinu, která chodí po ubytovnách za dětmi od šesti do deseti let. Tamara Major je IT specialistka, stará se o web a sociální sítě. Stella Valentová učí v klubu angličtinu. Michala Lovašová je specialistkou na romistiku a Michaela Bartošová pracuje s dětmi a jejich rodiči na rozvoji školních dovedností. Jana Hlavsová je sexuální konzultantkou. „To se v naší cílové skupině velice hodí,“ představuje svůj tým, na který je patřičně hrdá, Kamila Zelená.
Být výhybkou jejich života a nasměrovat je na tu správnou kolej
Veřejnost často nejlépe pochopí podstatu a smysl práce NZDM prostřednictvím příběhů klientů. Ty jsou mnohdy skutečně velké a pohnuté. Skrze třetí díl série mohou čtenáři nahlédnout do života sedmnáctileté Petry vyrůstající na ubytovnách a v azylových domech a poznat, že každý člověk nemá rovné startovní podmínky. Jako Romka Petra zažívá často předsudečné a rasistické chování. Kromě toho ji zasáhla ztráta otce i jedné ze sester a doma musí vypomáhat s vařením, úklidem i péčí o mladší sourozence. Petra však neustává v práci na sobě a v cestě za svými sny – získat vzdělání a pomáhat lidem. Bedna a její pracovnice jsou jí v tom velkou oporou.
O anonymitě, mlčenlivosti a důvěře vypráví v pořadí čtvrtý díl. Skrze příběh klientky Sabiny, která aspiruje na novou členku týmu Bedny, článek přibližuje obtíže, které přináší dětství a dospívání v chudém a nepodnětném prostředí. Nabízí však také naději, že s vhodnou podporou může i mladý člověk z ubytovny úspěšně vystudovat a najít si naplňující zaměstnání.
Pátý díl věnovaný financím ilustruje na příběhu jednáctiletého Fabiána, jak důležitá je i malá individuální pomoc – díky ní mohl chlapec začít chodit na obědy. Dočtete se v něm také o úskalí financování sociálních služeb, o podfinancování sociální práce a o nutnosti trvalé podpory. Sociální prevence se totiž vyplatí – společensky, ale i finančně.
Celou sérii uzavírá v pořadí šestý článek o Bedně a lidech s ní spojených. Představuje typického klienta/klientku – mladého člověka, který si nese celý komplex těžkých okolností, jež ho formují. „Snažíme se najít, oslovit a navázat vztah s takovými lidmi. Přesvědčit je, že o ně máme zájem, že je chceme chvíli doprovázet na životní cestě,“ říká Zelená. Taková práce je zdlouhavá, komplexní a multioborová. Má přesahy do pedagogiky, psychologie, psychoterapie. „Vážně ji nemůže dělat každý. Pro výkon sociální práce existují zákonem stanovené podmínky, které se týkají mimo jiné vzdělání. Krom toho je třeba mít celou řadu osobnostních předpokladů,“ popisuje koordinátorka.
Přínos kampaně
A jak koordinátorka Bedny hodnotí přínos mediální kampaně Týden nízkoprahových klubů? Dle jejích slov se klub, podobně jako jiné nízkoprahové sociální služby, někdy potýká s odmítavými až nenávistnými projevy veřejnosti, zvláště pak na sociálních sítích. Obrnila se proto vůči takovým komentářům, byla však příjemně překvapena: „Zajímavé je, jak pod články ubývá „hejtů“. Na ulici mě s úsměvem zdraví a zastavují cizí lidé, že prý nám fandí... je to velmi osvěžující.“
Týden nízkoprahových klubů proběhl již tradičně poslední celý zářijový týden, tj. 18. – 22. září 2023. Do akce se nakonec zapojilo 128 zařízení z celé České republiky, která svými akcemi veřejnosti přiblížila význam a práci nízkoprahových sociálních služeb pro děti a mládež.