Erikovi je dvanáct. Už třetím rokem pravidelně dochází do nízkoprahového klubu. Vyrůstá na sídlišti s matkou samoživitelkou a dvěma mladšími sourozenci. Setkává se tu pravidelně se širokým spektrem lidí, včetně romských rodin nebo těch, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Erik tráví dost času na internetu, nachází tam i dezinformace, ze kterých převzal nenávistné postoje k Romům a Ukrajincům. "Opakovaně je říkal ostatním, kteří chodí spolu s ním do klubu. Nelíbilo se nám to, ale místo konfrontace jsme mu i ostatními dětem v klubu nabídli prostor pro rozhovor. Ptali jsme se, odkud bere informace, mluvili o tom, jaký je rozdíl mezi fámou a ověřenou informací," vysvětluje Barbora Janurová, sociální pracovnice nízkoprahového klubu Pacific na Praze 14.
Na rozhovor navázalo tematické odpoledne v klubu zaměřené na dezinformace a mediální gramotnost. Ti, kdo do klubu přišli, si zkoušeli, jak rozeznat dezinformaci a jak ověřovat informace. "Potvrzuji, že dezinformace dnes ovlivňují životy lidí už od dětského věku. Náš klub tak pro ně může být nejen místem bezpečného přijetí, ale i prostorem, kde může docházet k otevřeným rozhovorům, podpoře kritického myšlení a bourání předsudků. Leckdy je to běh na dlouhou trať, ale ovlivňujeme tak budoucí pohled mladých lidí na svět kolem nich i na ně samotné," doplňuje Barbora Janurová.
Důvěra je zásadním pilířem
Dezinformace mají často vliv i na samotný vztah mezi sociálními pracovníky a jejich klienty. „Když chceme klientům vysvětlit, že se jedná o dezinformaci, začnou se s námi často hádat, že to tak není. Konflikt narušuje náš vzájemný vztah a může tím být narušena i důvěra klienta k nám, která je přitom pro naši spolupráci zásadní,“ popisuje jednu konkrétní zkušenost Adéla Kovářová z klubu Akcent, který v Rokycanech provozuje Diakonie Západ.
Sociální pracovníci a pracovnice uvádí, že v poslední době se velmi často od klientů dozvídají o manipulativních a nereálných článcích o tom, že lidé, kteří uprchli před válkou na území Ukrajiny do Česka, jim zde berou práci, nebo mají přednostní právo na získání bydlení nebo sociální dávky.
Mezi další častá témata, se kterými se terénní sociální pracovníci/ce u svých klientů opakovaně setkávají, patří různé phishingové zprávy, které jim nabízí snadné zbohatnutí, když se zapojí do chytrého investování nebo jiných forem snadného výdělku. Sociální pracovníci/e uvádí i příklady videí, která relativizují dopady užívání návykových látek nebo ospravedlňují nenávistné, extremistické a sexistické názory.
“Dezinformace často útočí na základní lidskou potřebu jistoty a bezpečí, vyvolávají strach. U skupin lidí žijících v chudobě je snadné vzbudit obavu o živobytí a pomoc. Proto někteří klienti a klientky paradoxně slyší na apely osob či politických stran, které jim ve skutečnosti nijak nepomáhají, nesnaží se zlepšit jejich šance na lepší život, naopak lidmi v chudobě pohrdají. Bohužel zároveň podporují nedůvěru ve stát a jeho instituce. Je to zásadní problém, neboť důvěra je pilířem demokracie,” doplňuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.
Specifickou oblastí dezinformačních textů a videí, která byla velmi silná během covidové pandemie, ale u řady lidí je stále přítomná a vzájemně ji sdílí – jsou ty, které se týkají oblasti zdraví. Jde o řadu materiálů varujících před dopady očkování a odrazujících od něj.
Sociální pracovníci a pracovnice: Dezinformace jsou pro nás významné téma, chceme se více vzdělávat o práci s nimi
V anketě České asociace streetwork uvedla více než polovina (54,3 %) dotázaných sociálních pracovníků a pracovnic, že dezinformace mají často vliv na život a jednání jejich klientů. Nejčastější oblasti života klientů, na které mají dopad dezinformace: předsudečné a nenávistné projevy (86 %), politické názory (67 %), zdraví (49 %), nakládání s financemi (47 %), důvěra v instituce, stát (46 %) (v odpovědích bylo možné uvádět více témat).
Přes 80 procent dotázaných zároveň v odpovědích uvedlo, že téma dezinformací je pro ně při práci s klientem významné a téměř 65 procent z nich cítí potřeby se v oblasti dezinformací a práce s nimi více dovzdělat. Do ankety provedené během dubna 2025 se zapojilo 58 terénních sociálních pracovníků a pracovnic z různých míst České republiky.
Jak reagují na dezinformace ve Švédsku
Téma vlivu dezinformací a práce s nimi bude zastoupeno i na blížící se konferenci České asociace streetwork s podtitulem „Důvěra jako podmínka sociální práce“. Konference se bude konat 15. a 16. května v Praze. Tématu se ve svém příspěvku budou věnovat Hatice Tarhan, Jonna Åström a Zlate Musli, které působí jako pracovnice městského úřadu v Göteborgu. V městské části Hisingen pracují s metodou, která reaguje na rostoucí počet dezinformací včetně těch o švédských sociálních službách. Prostřednictvím cílených osobních setkání s občany se snaží vyvracet nejčastější mýty uváděné v dezinformačních materiálech a pomáhají obnovovat důvěru občanů v tyto služby i veřejné instituce.