V České republice dnes stále neexistuje žádná systémová podpora pro tréninková pracovní místa. Není nijak obsažena ani v aktivní politice zaměstnanosti. Tuto legislativní mezeru má zaplnit zákon o sociálním podnikání, který však vzniká již řadu let a stále nebyl dokončený. Ve svém legislativním plánu jej má i současná vláda Petra Fialy a chtěla by jej schválit do konce tohoto roku.
V minulém týdnu se v Knihovně Václava Havla konalo setkání členů Fóra odpovědného podnikání. Účastnili se jej mimo jiné místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová, ředitel odboru ministerstva práce a sociálních věcí David Beňák nebo poradkyně ministra financí Lenka Kohoutová. Od poslední jmenované zazněla během diskuze pochyba, zda v této oblasti vůbec potřebujeme novou legislativu a zda situaci sociálních podniků a jejich zaměstnanců nevyřeší nejlépe volná ruka trhu. Setkání se účastnila i ředitelka České asociace streetwork (ČAS) Martina Zikmundová. Ta v reakci na tyto pochybnosti uvedla: „Uvítali jsme integrační prvek, který přibyl do návrhu zákona o sociálním podnikání. V našem sociálním podniku nevytváříme místa, kde by sociálně hendikepovaní pracovali na stálo. Tvoříme místa, kde při práci probíhá trénink a jeho cílem je posun zaměstnance na volný trh práce. Z 25 zaměstnanců, kteří prošli naším tréninkovým pracovním místem, jich 19 odešlo na volný trh práce. Je důvod tréninková pracovní místa státem podporovat a začít tak problémům předcházet, ne začít hasit, až když se požár rozhoří.“
Lidé, kteří těžko hledají práci, patří dnes mezi ty nejzranitelnější
Podle Martiny Zikmundové je tréninkové zaměstnání metodou, která je pro stát jednoznačně zisková. Bohužel však stále není plně využíván její potenciál – ze zaměstnance, který čerpá ze sociálního pojištění, se při ní totiž stává zaměstnanec, který do něj sám přispívá. Práce je podle ní zároveň stabilizačním prvkem v životě člověka a prevencí před opakováním problémů, jakými jsou závislost, krádeže nebo sociální propad. Legislativní ukotvení sociálního podnikání a míst tréninkového zaměstnání pro lidi se sociálním hendikepem je přitom velmi aktuální i vzhledem k současným problémům české ekonomiky. „V situaci, kdy na tisíce lidí dopadají rostoucí ceny energií, potravin i dalších služeb a do energetické chudoby se i přes různé druhy podpory bude propadat stále více lidí, budou dlouhodobě nezaměstnaní a lidé, kteří těžko hledají práci, patřit mezi ty nejzranitelnější,“ upozorňuje Martina Zikmundová. Připomíná, že pokud zde nebude fungovat dostatečně silný a ukotvený systém podpory v zaměstnávání těchto lidí, hrozí ještě větší nárůst jejich zadluženosti, který bude mít v důsledku ještě citelnější dopady na obecné rozpočty.
Zapojení sociálně znevýhodněných do tréninkových míst šetří veřejné prostředky
„Zákon o sociálním podnikání by kromě zdravotních hendikepů pro tréninková místa legislativně ukotvil i hendikepy sociální a určil i odměnu za postup takových zaměstnanců na otevřený trh práce. Vidíme v tom šanci na to, že zaměstnavatelé budou moci kromě lidí se zdravotními hendikepy na tréninkových místech zaměstnávat i lidi s různými formami sociálního znevýhodnění. To může v důsledku šetřit výrazné částky z veřejných peněz,“ dodává Martina Zikmundová.
Vznik zákona o sociálním podnikání podporuje i v únoru založená Platforma tréninkového zaměstnávání (PLATZ), do které se spojilo devět organizací, které podporují zaměstnávání lidí s různými druhy sociálního znevýhodnění prostřednictvím tréninkových pracovních míst. Kromě České asociace streetwork, která provozuje dva obchody Restart shop s darovaným zbožím, jde například o společnost Rubikon centrum, společnost Jako doma, která v Jídelně Kuchařek bez domova zaměstnává ženy bez domova na pozici kuchařek, barmanek a obsluhy stánků, nebo sociální podnik PRAGULIC, jenž nabízí veřejnosti turistické prohlídky Prahy pomocí průvodců, kteří mají zkušenosti s životem na ulici, s užíváním drog, s pobytem ve vězení.
Více informací poskytne:
Martina Zikmundová,
Česká asociace streetwork
tel.: 774 913 777
mail: zikmundova@streetwork.cz