Prostor Plus po delší odmlce vydal graficky ztvárněnou výročku, z které je patrné, že organizace, jež před 12 lety začínala s drogovými službami v Kolíně, výrazně proměnila portfolio svých služeb. Výročku naleznete na stránkách organizace, ale o jednom z netradičních projektů, Lepší místo, jsme si povídali s Petrem Steklým.
Lepší místo funguje už ve stovce měst a má ambice se rozšiřovat dál. Řeč je o unikátní aplikaci, kterou si nainstalujete na mobilní telefon a můžete upozorňovat na nepořádek ve městě. Vyfotíte, co se vám nelíbí, a váš tip jde ke konkrétnímu úředníkovi, který jej řeší – a vy vidíte, v jaké fázi řešení problém je. Tak by se dala ve stručnosti popsat aplikace Lepší místo, která se zrodila v Kolíně a nyní expanduje po celé republice, ale také do dalších odvětví, nejen nepořádku. A stává se z ní pomalu sociální síť, byť ji Petr Steklý, nazývá spíše „sousedskou“ sítí, neb se snaží ve městech vytvářet příznivé klima.
Ještě nedávno Lepší místo startovalo v Kolíně, nyní působí ve zhruba stovce měst. Kde se ten nápad vzal? Je to trend ze zahraničí nebo vaše myšlenka?
Příběh je takový, že to celé začal kamarád Jirka Rozvařil. Ten chodil kolem hromady asfaltu a nevěděl, co s tím. Protože to je programátor, tak udělal jednoduchý program, který vezme fotku a pošle ji na úřad. Poslal to na Kolín, kde tehdy zasedl mladý starosta Vít Rakušan, který byl otevřený moderním technologiím. A ono to začalo fungovat.
Kdy se tohle stalo?
Před třemi lety. Pak se to dostalo k nám do Prostoru, částečně se podařilo sehnat nějaké prostředky, část jsme dali z vlastních zdrojů a postavili jsme mobilní aplikaci. Chytrý mobilní telefon má 60 procent mobilních uživatelů. Přitom jsme postavili administrativní systém, což je v podstatě manažerský nástroj pro starostu a úředníky, kteří mohou tipy delegovat na konkrétního člověka.
Jak to dále funguje?
Úředník občanovi odpoví, vidí to nejen občan, ale i ostatní. Zároveň je vidět, jak je tip řešený v čase a co se chystá. Tenhle report dostává i starosta.
V takové podobě Lepší místo už nějaký čas funguje. Co chystáte dalšího? Na stránkách Lepšího místa je nabídka služeb pro neziskovky a nadace, jak to mohou využít?
V řadách NGOs a nadací byli vždy aktivní lidé, a ti mohou jednak posílat návrhy na zlepšení ve městě s tím, že se sami pak mohou ujmout i realizace. Z dalších služeb jde zmínit tzv. hashtag jež na konkrétní subjekt umožnuje reportovat podněty z veřejnosti. Jde tedy o nástroj participace, ale využití je více. Pro firmu Foxconn jsme sbírali dobrovolnické potřeby Kutné Hory a s Progressivem – pražskou organizací plánujeme využití jako hlásič nalezených stříkaček. Administrativní část jde využívat v tzv. skryté formě jako úkolník týmu – zadám tip – úkol, jenž deleguji na konkrétního člověka v týmu a sleduji jeho plnění.
Chystáme se též zapojovat aktivní lidi, nadace, firmy, aby ukázali, co dělají dobrého ve veřejném prostoru, aby to byla inspirace ostatním. K tomu jim pomáháme shánět od firem a měst finanční prostředky.
Ten systém je zdarma?
Pro občana ano. Od ostatních chceme příspěvek na provoz dle plánovaných finančních modelů. Ale NGOs hodně zvýhodňujeme.
Takže se plánujete dostat do soukromé sféry?
Propojujeme aktivní a inspirativní s těmi, co můžou pomoci slovem či penězi. Vše ve prospěch života ve městech a jeho obyvatel.
Kam až chcete se systémem zajít?
Chceme být republikovou platformou, jež oživuje města ve spolupráci s lokálními aktéry z řad samosprávy, soukromého sektoru a občanské společnosti.
Jakou další roli tam může hrát občanský sektor?
Zapojujeme aktivní NGOs či osobnosti aby se stali regionálními Ambasadory a pomáhali nám tvořit Lepší místa v jejich regionu.
Zdarma? Jste financovaní z dotací?
Ne, ambasadorům nabízíme podíl na našich finančních modelech. Dotace nemáme. Jsme první start-up v neziskovém sektoru.
Chcete expandovat i do vyšších územních celků?
V roce 2016.
Jak jste řešili aplikaci technologicky? Určitě budete mít kvůli fotkám velké nároky na paměť, někde to musí mít fyzicky svůj hardware...
Používáme tři programovací jazyky, veškeré fotky máme v cloudu Microsoft Azure. To je velká výhoda v tom, že se přizpůsobuje našim paměťovým nárokům a tím pádem nepotřebujete mít své IT oddělení.
Jak jsi se dostal k technologii, netušila jsem, že tomu rozumíš?
Nerozumím (smích), ale v sociálních službách a pak ve školství jsem se naučil vidět potřeby lidí či společenské problémy a hledat k nim řešení. Řešení, jež mnohdy vyžadují spolupráci sektorů fungujících na odlišných principech. Jsem vlastně překladač.
Je fakt, že Prostor má dost různorodé portfolio služeb, nepřijde ti?
Je to pestré, ale má to soudržnou myšlenku a logiku. Působíme primárně ve dvou okresech, které známe jak své boty, neb jsme začínali s terénem, ale za klienta bereme každého obyvatele v jakékoli funkci či profesi. A chceme naplňovat poslání „mírnit pády a pomáhat vzhůru letu“, tudíž region i jeho občan musí prosperovat. V hodnotách máme otevřenost a přátelskost, tak nechceme konkurovat a přebírat, chceme inovovat a doplňovat. Takto vzniká model služeb a produktů Prostoru. Jsou to tři základní směry. Sociální služby, vzdělávání a regionální rozvoj.
Kam se bude Prostor potažmo ty, ubírat dál?
Segment sociálních služeb zůstane ve dvou okresech. Ve vzdělávání teď připravujeme základní školu a ještě jednu školku. Regionální rozvoj je expanzivní segment. Tam se budu ubírat i já a první dvě věci přenechám kolegům. Vidím směr v sociálním podnikání, technologiích, jež jsou provázané s kvalitním servisem a v propojování firemního světa s místem, kde firmy sídlí.
Kam se dle tvého bude ubírat neziskový sektor?
Jestli se nic nestane, tak k své vlastní záhubě.
Jak to myslíš?
Původní smysl neziskového sektoru, jenž byl v budování občanské společnosti, se postupně vytrácí z neziskových organizací. Z neziskovek se stali profesionální poskytovatelé služeb převážně pro stát a občan – aktivista, jenž chce budit a formovat občanskou společnost, již nepotřebuje právní formu NNO, mnohdy stačí jen FB. Profesionalita se v podání nezisku a státní správy smrskla na administrativní zátěž a celý systém se točí v kruhu a zakrňuje.
Ty myslíš, že profesionální neziskovky zakrňují?
Standardní profesionální poskytovatelé zakrňují, nás nevyjímaje. Profesionalita, měla dodat oprávněnost finanční podpoře, profesionalita přišla, ale stabilní finanční podpora nikoliv, navíc profesionalita se dokladuje administrativní agendou, která roste a tím jak roste a nepřibývají prostředky na opravdový rozvoj, tak se celý nezisk služeb jen motá v kruhu. Administrativní zátěž se v posledních letech zněkolikanásobila a žádná asociace to nereflektuje. Zrovna tak ani to, že lidé z nezisku, již nejsou dlouhodobě schopni žít v nejistých podmínkách financování, tak utíkají do státní správy. Znám spoustu schopných úředníků, jež odešli z nezisku a ve státní správě jsou za jedničky, neb stát jim dává lepší podmínky. Budu-li drsný, tak státní systém tuneluje sám systém, jenž vytvořil pro NGOs.
Napadá tě nějaký přiklad zakrnění?
Motání se v kruhu je přesnější, ale napadají mě raná léta drogové politiky. Bylo mi 17, byl jsem v kině na přednášce, kde zpíval Ivan Hlas, mluvil doktor Douda a pak nějaký uživatel drog, jenž zrovna abstinoval. Z dnešního odborného pohledu, nemyslitelná věc. Je výzkumem dokladováno, že je to neefektivní, návodné a kontraproduktivní. A je to pravda, ale ve své době tato kampaň za minimum peněz s minimálním preventivním charakterem položila základ dnešní kvalitní protidrogové politice, neb vyvolala celospolečenskou diskusi, zhrození, strach rodičů a učitelů. Oslovila širokou veřejnost.
Dnes jakoby toto možné není, máme certifikáty atd. ale stát či kraj Vám stejnak řekne, že tomu nevěří, že si představuje hodnocení kvality jinak, hlouběji, kvalitněji...tak na to reagujeme zatažením úřadů do komisí, kde se tvoří metodiky hodnocení atd., ale ta nedůvěra zůstává a ještě plodí administrativní agendu, prodražuje služby a odvádí lidi od přímé práce. To je princip úřadu, do kterého se profesionální nezisk chytil, vyjednává jen na úrovni úřad – poskytovatel, ale ne s veřejností, uživateli. Naopak, tam se uzavírá. Přestože nárůst aktivismu a poptávky po společném setkávání, blízkosti, roste.
Kudy z toho ven, co s tím chceš dělat?
Kudy z toho ven nevím, možná to je nezvratný vývoj a profesionální nezisk služeb se spojí se státem, nevím. Dělám to, že to pozoruji, tímto rozhovorem se chci trochu zeptat, zda to ostatní mají stejně? Zda reflektují růst agendy, svázanost rozvoje prostřednictvím jasně nadefinovaných výzev či témata transparence – zveřejňování výdajů včetně mezd a zda jim na konferencích vedle odborných témat neschází také nějaké manažerské, systémové – kam směřuji organizaci, o co se opírám, kde se inspiruji, za co lobuji a jak.
Něco pozitivního na závěr?
To bylo pozitivní, je to výzva napsat na petr.stekly@lepsimisto.cz. Chci řešit krizi v neziskovém sektoru!
Máš nějaký vzor?
Ale jo, Mika Tysona, Václava Havla a Arnolda Schwarzeneggera, Fairtrade, Mysociety a Pipi dlouhou punčochu pro její pohled na svět.
Máš nějaký blog?
Jen na lepším místě, ale to nepíšu já, takže zprávy od nás jedině na blogu Lepšího místa, webu Prostoru, FB, chystáme newsletter, co změní nezisk jako Tyson box, Havel politiku a Schwarzenegger western, Mysociety život měst a Fairtrade život chudých lidí.