Časované boty za minulý rok byly předány, ale my se v malém miniseriálu rozhovorů ještě k výroční ceně ČAS a Nadace Vodafone ČR vrátíme. Jako první jsme pro vás vyzpovídali Jitku Janoškovou vedoucí NZDM TULiP z Uherského Hradiště.
Potěšilo vás čestné uznání a body od kolegů?
V první řadě nás potěšila samotná nominace od kolegů z NZDM v Kyjově a také to, že nás tolik dalších kolegů podpořilo svými hlasy, abychom se nakonec překvapivě ocitli mezi 3 vybranými a následně získali čestné uznání, za to všem moc děkujeme.
Můžete představit vaši organizaci? Jak dlouho funguje, s kým pracuje a co je cílem práce?
Naše zařízení vzniklo 1. 4. 1996 jako Kontaktní a poradenské centrum, jehož zřizovatelem je Oblastní charita Uherské Hradiště. Zde fungovalo Káčko pro uživatele drog společně s Centrem volného času pro neorganizovanou mládež. Tyhle dva programy se ale nedalo dohromady spojit, proto se KC oddělilo a následně začalo fungovat jako samostatné sdružení pod Podanýma rukama Brno. Centrum volného času se postupně transformovalo a přejmenovalo na Nízkoprahové centrum pro děti a mládež TULiP.Nízkoprahovost se v názvu objevila díky postupnému vzdělávání pracovníků, kteří na různých pracovních setkáních a kurzech zjišťovali, že jejich živelná činnost nese znaky nízkoprahovosti a že je pro ně již vytvořena samostatná kategorie. Pojmenování TULiP údajně dali klubu sami tehdejší uživatelé, kteří tvrdili, že TU je jim LíP, než na ulici nebo doma. Zařízení se posléze v r. 2002 přestěhovalo z původních střešních prostor v budově Charity do nových a větších na místo bývalé školky . Toto sídlo již lépe vyhovovalo činnosti svojí velikostí a strategickým umístěním blízko centra města. Klub dostal pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí (leden 2003), rozšířil se také pracovní tým ze dvou na čtyři. Svoji činnost proto rozšířil o terénní práci metodou streetworku. V dubnu roku 2004 vstoupil TULiP do oborové organizace nízkoprahových klubů ČR pod názvem Česká asociace streetwork. Tím také postupně mizelo z názvu slovo centrum a začal se používat oficiální název Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež TULiP (NZDM)
Pracujeme v regionu Uherské Hradiště ambulantní i terénní formou, a to s cílovou skupinou mladých lidí ve věku 12 – 26 let, přičemž služby klubu mohou uživatelé využívat do 20let věku. Pak je to převážně individuální práce a poskytování služeb sociálního poradenství a doprovodné aktivity.
Snažíme se o preventivní působení na naše uživatele formou pomoci, podpory a doprovázení a celkově o minimalizaci rizik spojených s obdobím dospívání. Cílem je pozitivní změna v postojích a životním způsobu mladých lidí.
V současné době v klubu pracuje 5 pracovníků na 4,1 úvazku.
Jsou v organizaci přítomni ještě zakladatelé TULIPU?
Zakladatelé klubu už zde přítomni nejsou a také jejich bezprostřední následovníci už postupně ze služby odešli. Zakládající vedoucí klubu Simona Knotková-Horáková předala vůdcovskou štafetu v r. 2004, nicméně naši situaci z povzdálí sledovala i při svém působení v NZDM v Brně. Koneckonců gratulace k úspěchu od bývalých kolegů byly jedny z prvních.
Vaše organizace je jednou z prvních, která vstoupila do ČAS. Jak vás to ve vývoji ovlivnilo?
Vstup do ČASu byla jedna z dobrých věcí, které jsme takříkajíc zdědili a brali jsme to jako samozřejmost. Teprve v průběhu let jsme ocenili tento vizionářský krok a zjistili, že to není tak jednoduché a je za tím spousta energie a úsilí, hledání správné cesty. Určitě bychom nebyli tam, kde jsme dnes, nebýt podpory a spolupráce s asociací.
V loňské roce jste se několikrát stěhovali. Proč a kam?
Stěhování je naše nedobrovolná, ale bohužel častá kratochvíle. Z našeho posledního působiště, kde jsme byli 2 roky, jsme dostali výpověď k 30.6.2009, jelikož majitel budovy tam zřizoval solárium. Do azylu nás dočasně vzala naše zřizující Charita, ovšem prostor byl dlouhodobě neúnosný a tak jsme během prázdninového provozu a při výkonu terénní práce sháněli nové útočiště. To se naštěstí podařilo během srpna najít a navíc v samotném centru města, takže jsme se začátkem září opět přesunovali. Pak nastalo pro pracovníky hektických 14 dnů v duchu plánování, zařizování, malování, třídění věcí atd., aby od půli září klub opět otevřel své brány už nedočkavým uživatelům.
Máte nějaké zásadní plány a projekty do budoucna?
Nic zásadního momentálně v plánu nemáme. V létě se tradičně zaměříme více na terénní práci na sídlištích a v okrajových lokalitách města, na volnočasovky venku mimo klub a doufám, že načerpáme dostatek energie do dalšího školního roku. Hlavně se zase nestěhovat:)
Nějaké vzkazy?
Gratulujeme všem držitelům Časovaných bot, zvláště pak brněnskému Likusáku, který si své ocenění právem zasloužil svým dlouhodobým přínosem pro obor a kamarádskou otevřeností vůči ostatním.
Děkujeme všem kolegům z Pracovní skupiny Zlínského kraje i dalším příznivcům za podporu našeho klubu, ať Vám to i ve vašich týmech dobře klape. A nakonec vzkaz mým spolupracovníkům: díky, že na té naší nízkoprahové lodi jedete se mnou!
Děkujeme za rozhovor.
Tým Kanceláře ČAS