Pracuješ v Londýně v nízkoprahovém centru pro uživatele drog. Můžeš přiblížit Váš program (pro koho přesně, jakým způsobem)?
Pracuji v Croydonu, což je v jihovýchodní části Londýna. Náš program je zacílen na uživatele drog a alkoholu. Kromě všeobecných terénních pracovníků máme v týmu také specialistu na bydleni a na ženské klienty, což jsem já a také specialistu na etnické menšiny, převážně Asiaty a přistěhovalce z Afriky či Karibiku. Naše práce spočívá veskrze v prvotním kontaktu s uživatelem nejen na ulici ale také v jiných zařízeních jejichž primárními klienty nejsou drogoví uživatelé, ale klienti u nichž se s drogovým problémem můžeme setkat. Úzce také spolupracujeme s ostatními projekty, které mají licenci na substituční léčbu, alternativní způsoby léčby či denní program. Bohužel naše budova neumožňuje provozovat drop-in, takže veškeré naše schůzky s klienty musí být předem objednané a vzhledem k přísné Health and Safety Policy se na tom celkem bazíruje, takže pokud se klienti jen tak objeví u dveří, můžeme je pouze objednat na určitý datum a hodinu, čímž samozřejmě často ztrácíme možnost s klienty pracovat, protože na schůzku jednoduše zapomenou nebo přijdou jindy. Základním cílem naší práce je na základě tzv. ‘assessmentu’ kdy s klienty vyplníme hromadu formulářů, je odesílat do léčby, pokud o to mají tedy zájem. Pokud ne, pomáháme jim řešit jiné problémy a poskytujeme informace ohledně harm reduction.
Na jaké jsi pozici Ty? V čem přesně spočívá Tvoje práce?
Jak jsem se již zmínila, v rámci týmu se specializuji na ženy. Moje pozice se přesně nazývá Female Sexual Health Worker, ale pracuji se všemi klienty, nejen se ženami. Jeden den v týdnu trávím ve Family Justice Centre, které pomáhá hlavně ženám, které jsou oběťmi domácího násilí. Právě teď rozjíždíme také condom scheme a budeme pracovat s prostitutkami, což bude převážně také moje práce.
Jak jsi se k této práci dostala?
V Brně jsem vystudovala sociální politiku a sociální práci a po příchodu do Anglie jsem se začala rozhlížet po práci v oboru. V podstatě po měsíci posílání CV mě pozvali na interview, které proběhlo úspěšně. Něco jsem si musela přečíst o zdejším systému, protože to byly základní otázky, kolem kterých se pohovor točil.
Jak jsou v Anglii pracovníci nízkoprahových programů placení?
V naší organizaci je to 1500 čistého, mzda se každoročně automaticky zvedá, o kolik přesně to nevím. Celkem pozitivní je, že máme 27 dní dovolené a za každý odpracovaný rok získáváme den navíc až do 30 dnů.
V rámci přípravy na práci jsi prošla intenzivním vzděláváním. V čem přesně jsi byla vzdělávaná a jakou formou?
V podstatě se jedná o jednotlivé výcviky - jedno a dvoudenní školení. WDP jako organizace investuje skutečně hodně prostředků do vzdělávání svých zaměstnanců a většina školitelů je vysoce profesionální. Také musím absolvovat NVQ ve zdravotní a sociální práci, což jsou v podstatě jakési národní standardy, které by měl každý pracovník splňovat. Jedná se o téměř roční kurz, kdy musíte v jednotlivých lekcích zodpovídat otázky které spíše než znalosti testují vaše schopnosti tyto znalosti používat v praxi. Součástí je také pozorování práce s klientem line managerem a vypracování případových studií. Je to celkem náročné, ale bez certifikátu lze velmi špatně sehnat práci v oboru.
Jak vypadá drogová scéna v Londýně?
Obrovským problémem je crack, no a samozřejmě heroin. Kokain je celkem běžně pravidelně užíván spoustou pracujících lidí, kteří si dlouho nepřipouští problém. Máme spoustu klientů, kterým je mezi 40-50 lety a přišli o všechno právě díky kokainu a alkoholu. Není výjimkou tří generační rodina, ve které jsou všichni závislí na heroinu.
Co Tě na Tvojí práci baví a co je naopak obtížné?
Učím se každý den spoustu nových věcí, ze začátku jsem si myslela, že mě klienti nebudou brát, protože nejsem rodilá mluvčí a musím se přiznat že s některými akcenty mám problém dodnes. Nicméně nesetkala jsem se ani jednou s jakoukoliv poznámkou na adresu mého akcentu nebo jazykové vybavenosti. Jinak mě samozřejmě baví sledovat jak se ze zhuntovaného člověka klube někdo úplně jiný. Naopak každý neúspěch je zase dalším poučením. Jinak jako všude nám samozřejmě otravuje život byrokracie a nedostatek peněz v systému, který ještě díky recesi o další prostředky přichází. Někdy musíme skutečně vynaložit obrovské úsilí, abychom klienty do léčby dostali.
Aleš Herzog