Zpět do menu Hledat Česká asociace streetwork
Zavřít

Nebylo nic nalezeno.

Zpět na výpis

Vývoj služby NZDM v České republice a Vize NZDM 2030

Ilustrační foto: ČAS
4. 11. 2019
V následujícím textu popisujeme stručně vznik Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) v České republice, vývoj těchto zařízení v období od 90. let do současnosti a předkládanou vizi, kterou by se NZDM mohla ubírat v následujícím desetiletí, a výzvy, které tuto službu čekají. Naším cílem nebylo zpracovat podrobnou historii NZDM, ale zachytit zásadní milníky a východiska, které měly vliv na současnou podobu NZDM a zejména nastínit výzvy, které před službou NZDM stojí.

Článek vyšel v časopise Sociální práce 3/2019, nyní našim čtenářům předkládáme jeho doplněnou verzi.  

Do roku 1989 v době komunistického Československa „neexistovaly“ sociální problémy, proto nebylo třeba, až na výjimky, preventivní sociální práce a sociálních služeb. Práci s mládeží zajišťovaly státní organizace jako Pionýr nebo Svaz socialistické mládeže.

Po Sametové revoluci se obor sociální práce začal etablovat ve vzdělávacím systému a zároveň začaly vznikat první nestátní neziskové organizace, které se věnovaly prevenci, a to jak na poli drog (Drop In 1991, Sananim 1990, Podané ruce 1991), sexuální práce (Rozkoš bez Rizika 1992), lidí bez domova (Naděje 1990), tak o něco později i práci s mládeží (Proxima Sociale 1993).

První „kluby pro děti a mládež“ – předchůdci dnešních NZDM se začaly v ČR rozvíjet v druhé polovině 90. let a k největšímu boomu došlo na přelomu tisíciletí.

Vznik NZDM je neodmyslitelně spjatý s rozvojem terénní práce na ulici – streetworku, ke kterému postupně docházelo od poloviny 90. let. Usnesením vlády č. 341/94 byla v roce 1994 definována pozice sociálního asistenta, který měl za úkol pracovat s dětmi a mládeží žijícími rizikovým způsobem života v jejich přirozeném prostředí. Tato pozice byla zřizována okresními nebo městskými úřady. U zrodu funkce sociálního asistenta a při jeho zavádění do praxe stály Tereza Čakrtová a Zdena Bednářová, pracovnice oddělení sociální prevence MPSV ČR. Díky nim se podařilo pozvat ke kulatému stolu stávající sociální asistenty. Na základě tohoto setkání se rozvinula několikaletá spolupráce sociálních asistentů, terénních pracovníků a pracovníků začínajících NZDM v rámci celé ČR. Při pravidelných setkáních na MPSV se začínala dávat dohromady první paradigmata kontaktní práce, potřeba vzdělávání a financování těchto služeb. Souběžně se zavedením sociálních asistentů došlo k rozvoji streetworku i v nestátních organizacích, s prací na ulici začaly organizace věnující se drogově závislým a později se tato metoda rozšířila i na jiné cílové skupiny včetně neorganizovaných dětí a mládeže.

Zásadním milníkem při vzniku NZDM bylo navázání spolupráce s kolegy ze Spolkové republiky Německo (Saská sociální akademie), kde proběhlo komplexní vzdělávání v problematice streetwork. Na základě návštěv v centrech pro mládež v Sasku pak začali sociální asistenti budovat svá zázemí, kam mohli klienti z ulice přicházet. Zařízení pro děti a mládež začaly zakládat také nestátní organizace. V roce 1995 vzniklo například Komunitní centrum Krok v Praze – Modřanech za velkého úsilí PaeDr. Petra Klímy a jeho kolegů a v roce 1996 Milíčův dům v Jaroměři. Tato zařízení pro děti a mládež byla v krátké době následována řadou dalších. Petr Klíma již v roce 1995 přesně věděl, jakou roli by mělo NZDM v komplexu dalších služeb vykonávat. Bohužel v té době na to společnost a fungování stávajících sociálních služeb nebyly nastavené. Své myšlenky zachytil v kapitole knihy Pedagogika mimo zdi institucí v publikaci Děti a mládež v obtížných životních situacích (Richard Jedlička, Petr Klíma, Jaroslav Koťa, Jiří Němec a Jiří Pilař, Themis, 2004). Petr Klíma je považován za nestora oboru kontaktní práce, který ve spolupráci s dalšími kolegy stál u zrodu dnes již etablované sociální služby – NZDM.

Významným momentem pro rozvoj NZDM byly na přelomu tisíciletí grantové programy nadací (Děti ulice Nadace Open Society Fund, program Gabriel Nadace rozvoje občanské společnosti a program Fond mládeže firmy Levi Strauss spravovaný Nadace VIA). Díky těmto programům se stabilizovala nebo vznikla řada zařízení pro děti a mládež, např. Prevcentrum Ulita Blansko, Cheiron T v Táboře, Klub Hurá Kamarád Pardubice, Jižní pól a Krok v Praze, Klub Pavlač Ratolesti Brno, Vrakbar v Jihlavě a mnohá další.

V roce 1997 byla založena profesní organizace Česká asociace streetwork (ČAS), která sdružovala odborníky zabývající se problematikou streetwork. Jejím cílem bylo vytvořit platformu pro odborný dialog na všech úrovních, vytváření metodiky streetwork, zastřešování supervize a rozvíjení vzdělávání pro streetworkery. V lednu 2001 vznikla pod ČAS pracovní skupina nízkoprahových zařízení pro děti a mládež pod dlouholetým intenzivním vedením Aleše Herzoga, jejímiž členy byli zejména pracovníci NZDM z celé ČR. Tato skupina vytvořila standardy NZDM a umožnila tak další profesní rozvoj například v rámci projektu Rozvojové audity NZDM nebo vymezení základní terminologie NZDM. Důležitou součástí vývoje NZDM bylo vždy setkávání pracovníků a pracovnic NZDM, vzájemné sdílení a předávání know how. V roce 2004 vznikla první regionální skupina NZDM NUTS II Jihovýchod, která doteď sdružuje NZDM v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Postupně vznikla celá řada dalších regionálních skupin po celé ČR.

V roce 2002 vyšlo 33. číslo Bulletinu pro sociální prevenci, pomoc a intervenci Éthum, které se celé věnovalo práci s neorganizovanými dětmi a mládeží a nízkoprahovým klubům.

V roce 2003 zavedl ČAS skupinové členství pro organizace poskytující nízkoprahové sociální služby a v témže roce se podařilo zavést pojem NZDM do Typologie sociálních služeb MPSV.

Na zmiňované Rozvojové audity NZDM navázal systém hodnocení nízkoprahových služeb, který ČAS doposud realizuje – Rozvojové audity a Metodické návštěvy. Zaměření auditů a metodických návštěv se v průběhu let stále více posouvá od kontroly tvrdých dat a písemných důkazů spíše ke kontrole toho, zda ve službách dochází k rozvoji kvality na základě potřeb klientů a zakázce společnosti, a k podpoře rozvoje měkkých dovedností pracovníků. Členská zařízení každoročně zpracovávají Roční rozvojový plán kvality, ve kterém plánují a hodnotí cíle, které se zaměřují na kvalitu poskytované sociální služby směrem k uživatelům.

V roce 2000 začaly první dlouhodobé kurzy, které se věnovaly práci v NZDM a na ulici, a byly určeny zvlášť pro začínající i pokročilejší pracovníky a také pro management služeb. V roce 2002 na tyto kurzy navázalo další již propracovanější vzdělávání, které bylo financováno z programu Gabriel nadace NROS. Tyto kurzy byly zásadní pro správné nasměrování služeb pro práci s mládeží. Kurzů, které měly časovou dotaci 140–150 hodin, se zúčastnilo 80 pracovníků služeb. Trend dlouhodobých kurzů pokračoval až do roku 2007, kdy začal ČAS nabízet kratší samostatné a už akreditované kurzy pro dílčí problematiku (např. práce s agresivním klientem, individuální plánování apod.).

Od roku 2006 NZDM existuje dle Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. jako jedna ze služeb sociální prevence (§ 53 zákona č. 108/2006 Sb.). Zavedení služby NZDM v zákoně přineslo potvrzení NZDM jako legitimní sociální služby a větší jistotu financování, zároveň kladlo na zařízení velké nároky ve formě naplňování Standardů kvality sociálních služeb. Standardy byly vytvářeny spíše pro potřeby pobytových služeb a jejich zavádění do služeb sociální prevence nebylo jednoduché. Vzhledem k tomu, že jejich zavedení předcházely Rozvojové audity ČAS, byla zařízení částečně již připravena a přes počáteční odpor a nejasnosti přineslo naplňování Standardů kvality zkvalitnění služeb a umožnilo pracovníkům i klientům lépe pochopit smysl služby NZDM.

V roce 2008 vydal ČAS Pojmosloví NZDM, které popisovalo poslání, cíle a základní pojmy NZDM jako nízkoprahovost nebo jednotlivé výkony, které jsou v NZDM klientům poskytovány.

Rozvoj NZDM v číslech:

rok

počet NZDM

1998

20

2002

41

2008

180

2019

256

 

Výzvy

V počátcích NZDM vnímali pracovníci, kteří se na vzniku služeb NZDM podíleli, velkou potřebu vymezit služby terénní a nízkoprahové jako preventivní služby, oproti stávajícím, zejména předlistopadovým, represivním. Z této potřeby vznikl důraz na principy důvěrnosti informací, přijetí klienta, respekt k jeho životnímu stylu, dostupnost služby a anonymitu jejího využití. Akcent na tyto principy (zejména anonymitu a důvěrnost) bohužel přinesl i odtržení služeb NZDM od dalších služeb v systému a jiných institucí, zejména těch státních. Tento akcent postupem času ztratil na síle a dnes víme, že abychom byli pro klienty a klientky užiteční, spolupráce s ostatními aktéry je při řešení nepříznivých situací klientů vhodná, přínosná a v některých případech nezbytná. To ovšem neznamená, že by se měla NZDM otočit o 180 stupňů a přestat zachovávat princip důvěrnosti a možnosti anonymního využití služby, ostatně ta je dána přímo zákonem. Praxe však ukazuje, že klienti a klientky NZDM až na výjimky nevyžadují zachování anonymity, pokud chtějí řešit svou nepříznivou situaci. Pokud chtějí pomoci a chtějí do řešení zapojit také pracovnici nebo pracovníka služby, pak svolí s kontaktem s rodiči, učitelem, pracovníkem OSPOD apod. Jako jeden z nejvýznamnějších úkolů NZDM vnímáme v tuto chvíli právě hledání cest, jak při zachování vlastních principů s ostatními spolupracovat a přijmout tak větší zodpovědnost za změny v životě klientů.

Jako další výzvu vnímáme schopnost NZDM prokázat svůj vliv na kvalitu života klientů, která bude nezbytná pro udržení financování v současné politické atmosféře. NZDM by se měla soustředit na vytvoření systému evaluace a schopnosti prezentovat výstupy tak, aby byly srozumitelné veřejnosti.

K naplnění těchto výzev jsme se rozhodli pracovat na Vizi NZDM 2030. Nejde o budování novinek na zelené louce, mnohá zařízení již systém práce, který popisujeme ve Vizi, realizují a jsou důkazem, že je efektivní pro klienty, atraktivní pro zadavatele služby i pro pracovníky a pracovnice, které se v něm cítí kompetentní.

Vize 2030 vychází z potřeby využití potenciálu stávající služby NZDM a jeho další rozvoje. NZDM jsou jedinečná ve schopnosti vyhledávat, navazovat a udržet kontakt s cílovou skupinou, která je pro jiné služby obtížně dostupná. NZDM klade důraz na přizpůsobení se dospívajícím a mladým dospělým a jejich přirozenému prostředí a na schopnost reagovat na rychlé změny životního stylu, kultury, hightlights světa dospívajících včetně virtuálních světů sociálních sítí. Pracovníci a pracovnice NZDM využívají znalostí nejen ze sociální práce, ale také z vývojové psychologie, pedagogiky, pedagogiky volného času pro práci se skupinou dětí nebo dospívajících. Jejich cílem je aktivizovat tyto mladé lidi a zvyšovat jejich kompetence tak, aby byli schopni a ochotni řešit své nepříznivé sociální situace a převzít zodpovědnost za svůj život.

V praxi současných služeb se stále přesvědčujeme, že ohrožených dětí i dospívajících je mnoho a včasná intervence často chybí. Vidíme, že mnohdy je věcí šťastné náhody, když můžeme intervenovat včas, když se odborné pracoviště dozví o potřebě intervence a lze ji uskutečnit. Dítě nebo dospívající přitom nežijí izolovaně, jsou pevně ukotveni ve společenském systému – absolvují povinnou školní docházku, preventivní lékařské prohlídky, navštěvují neformální a mimoškolní vzdělávání, je stanoven systém sociálně právní ochrany, existují sociální služby. S každým musíme počítat a všechny složky systému se musí propojit při řešení nepříznivých sociálních situací dítěte při současně nezbytné aplikaci práv dítěte. Takovou spolupráci také ve Vizi NZDM 2030 reflektujeme.

Domníváme se, že dosud není plně využíván potenciál NZDM a kompetence a zkušenosti jejich pracovnic a pracovníků. Je efektivní a důležité zapojovat je do případových konferencí, do individuálních plánů, mezi institucemi vzájemně pracovat na cílech a obsahu práce s klienty. Rovněž podporujeme a snažíme se iniciovat mezioborovou a meziresortní spolupráci. Informovat učitele, vychovatele, sociální pracovníky dalších sociálních služeb včetně samosprávných orgánů a orgánů státní správy o existenci NZDM a jejich kompetencích.

Budoucnost NZDM:

Vize NZDM 2030

NZDM v roce 2030 je službou, která spolupracuje se všemi relevantními osobami a institucemi, především s OSPOD, rodinou a školou, je jim rovnocenným partnerem. Je lídrem a iniciátorem případové práce s klienty. Aktivně vyhledává a oslovuje klienty, pracuje s nimi na všech místech, kde se pohybují. Pracovníci NZDM jsou odborníky na období dětství, dospívání a potřeby s tím související. Poskytuje spektrum služeb, které umožňují klientům převzít zodpovědnost za svůj život. NZDM je prostor, kde vyslyší hlas dítěte...

S kým spolupracuje NZDM

Rodina, škola, OSPOD, střediska volného času, zájmové vzdělávání, Probační a mediační služba, kurátor, policie, státní zastupitelství, Městská policie – strážníci, lékaři, zdravotnická zařízení, psychologové, psychiatři.

To, s kým NZDM spolupracuje, se odvíjí od potřeb klienta, řešení jeho situace. Nemusíme spolupracovat se všemi, pouze s relevantními subjekty. Jsou případy, kdy ani spolupráce není nutná a na řešení situace se podílí pouze pracovníci a pracovnice zařízení.

Co NZDM nabízí:

  • Sociální práci s cílovou skupinou věku 6–26 let – jsme jedinou sociální službou specializovanou na tuto cílovou skupinu.
  • Depistáž, monitoring: umíme cílovou skupinu najít, umíme dělat terénní práci.
  • Terénní práce je základ kontaktní práce, každé NZDM by mělo mít registrovánu a umět dělat službu v terénu.
  • Kontaktní práci: umíme jít s cílovou skupinou do kontaktu, navázat vztah, získat pozornost a důvěru, respekt.
  • Dostupnost: pohybujeme se tam, kde cílová skupina, jdeme za ní, mluvíme jazykem, kterému cílová skupina rozumí.
  • Práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením (s těmi, se kterými se nikdo jiný nebaví, neumí to), mluvíme o věcech, o kterých se s nimi nikdo nebaví, způsobem, kterému rozumí. 
  • Situační intervenci.
  • Doprovázení.
  • Advokační činnost.
  • Identitní práci.
  • Sociálně terapeutickou práci.
  • Sociální učení, neformální vzdělávání. 
  • Kariérní poradenství, orientaci CS ve společenském systému.
  • Umíme rozlišit, zda klientovi/ce umíme poskytnout podporu a pomoc sami, nebo zda oslovíme další odborníky a služby.
  • Jsme jediný segment služeb, který opakovaně unese selhání klientů – selhání není pro službu důvodem k represi nebo ukončení služby.
  • Vyplňování mezer v systému, mosty mezi jednotlivými subjekty systému (case management).

Kdo v NZDM pracuje?

Sociální pracovníci a pracovnice s životní i kariérní zkušeností, kteří neztratili schopnost si hrát a být partnery cílové skupiny. Všechny tyto aspekty jsou obsaženy v týmu NZDM. Ten kombinuje pracovníky se schopností a kompetencí držet trendy cílové skupiny a provozovat aktivity cílové skupině blízké a pracovníky s delší poradenskou zkušeností, ideálně ve věku rodičů cílové skupiny. 

Použité zdroje:

ČECHLOVSKÝ, Jan. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (volnočasová aktivita nebo sociální služba?). Hradec Králové: PdF UHK, 2005. 99 s. Diplomová práce.

www.streetwork.cz

http://gabriel.wz.cz/

Autorky: Martina Zikmundová, Věra Růžičková