Rozhovor s Food Not Bombs

Je prosincová sobota, pošmourno a za chvíli se začne stmívat. Přecházím po parčíku na Nových sadech v Brně a čekám. Čekám na členy a členky hnutí Food Not Bombs (FNB), kteří zde každou sobotu v 15:30 vydávají jídlo všem, kteří mají hlad. A nečekám sama. Postupně přichází kolem třicítky lidí a ve skupinkách vyčkávají až uvidí známé tváře. Přijíždí auto, ze kterého vystupují 4 mladí lidé, vytahují várnice s jídlem, nádobí, bedny s pečivem a další nezbytné věci. Vše nacvičenými pohyby během pár minut nachystají tak, že výdej může začít. Před jejich provizorním stánkem se zatím vytvořila poklidná fronta.

FNB ale neznamená pouze rozdávání jídla. „Veřejnost nás zná nejčastěji z rozdávání jídla. Důležité je, že Food Not Bombs nevaří jen pro lidi bez domova, ani nejsme charita. Samozřejmě, že lidé bez domova jsou našimi častými strávníky, ale pro misku jídla si může přijít kdokoliv. Pořádáme také různé benefiční akce nebo pomáháme zajistit jídlo pro akce, které pořádá někdo jiný, pokud na to máme kapacity. Důležitým tématem je pro nás také antimilitarismus a snažíme se dělat osvětu o nesmyslnosti zbrojení, stejně jako pořádáme protestní akce např. proti zbrojařskému veletrhu IDET.“

V brněnské skupině, která je činná už 18 let, a která byla v době vzniku silně propojena s organizací Nesehnutí, se angažuje přibližně 20 stálejších členů a členek a k tomu občas vypomáhá několik desítek dalších lidí. Co všechno tedy „vydávání jídla“ obnáší a jak to vlastně funguje? Brněnští FNB jsou pro účely výdeje jídla rozděleni do 4 skupin. „Šichta“ každé skupiny začíná v pátek, kdy se shání potraviny. V sobotu dopoledne začíná samotná příprava jídla – škrábání, loupání, krájení – prostě vše, co k vaření patří, zabere několik hodin. Poté se vyráží na výdejní místo. Sem pravidelně sobotu co sobotu přichází 30 – 60 lidí, kteří očekávají, že dostanou něco k snědku. V závislosti na tom, jaké se podařilo získat potraviny, se buď podaří, nebo nepodaří nasytit příchozí. V případě, že není dostatek jídla, tak je většinou k dispozici alespoň pečivo, které si mohou vzít. Může dojít i k situaci, kdy jídlo zbyde. Potom se většinou obvolají spřátelené organizace nebo třeba akce, které se v Brně ten den konají, a jídlo ještě najde svůj užitek. Tak vypadá fungování v kostce. Zeptali jsme se ale ještě na pár dalších podrobností.

S kolika obchody/prodejci spolupracujete? Odkud se vám daří potraviny získávat nejvíce?

Máme několik zdrojů, kde jsme domluveni, že nám předávají potraviny, které už by neprodali, namísto aby je vyhodili. Sem tam dostáváme také individuální dary od jednotlivců např. v podobě trvanlivých potravin. A pokud je potravin málo, nevynecháváme ani dumpster diving, neboli vytahování potravin z kontejnerů za supermarkety. Často se tam najdou plné tašky zcela zdravé zeleniny a ovoce, které se vyhazují jen proto, že se přivezlo novější zboží. Někomu to může připadat nechutný, ale nám víc nechutný připadá, že se vyhazuje jídlo, zatímco po celém světě miliarda lidí trpí hlady.

Co je největší komplikace při získávání potravin? Je to například neochota majitelů nebo legislativní rámec?

Je to obvykle kombinace obojího. Legislativa se co se týče plýtvání jídlem postupně zlepšuje a například již pro ty největší obchody existuje povinnost darovat jídlo potravinovým bankám či charitám. Absurdní je, že něco takového vůbec musí přikázat zákon. Někteří majitelé a majitelky mají pocit, že je lepší potraviny vyhodit, než je někomu dát bez zisku. A samozřejmě jsme se už setkali s tím, že na nás někdo při dumpster divingu chtěl volat ochranku či policii. Víc než legalita je ale pro nás důležitá legitimita toho, co děláme. Pokud někdo raději hodí jídlo do popelnice, pak na něj v našich očích ztratil nárok a není důvod jej nevzít a nenakrmit s ním hladové.

Vnímáte za dobu svého fungování nějaký posun v tomto směru? Přece jen v poslední době se o plýtvání potravin mluví čím dál více. Promítla se tato osvěta také do chování provozovatelů obchodů?

Díky legislativě někteří nemají jinou možnost. A samozřejmě se v posledních letech osvěta velmi posunula, vznikají potravinové banky, které shromažďují a dále distribuují jídlo potřebným. V Brně pak kromě oficiálních charit víme minimálně o dvou dalších neoficiálních kolektivech, které potřebným distribuují jídlo podobně jako my. Na druhou stranu některé supermarkety, kam jsme dřív chodili na dumpster diving jídlo záměrně znehodnocují nebo zamykají kontejnery, aby se k vyhozenému jídlu nikdo nemohl dostat.

Jak funguje zpracování potravin a vaření? Máte konkrétní prostor, kde pravidelně vaříte? Jak je to časově náročné?

Vaření a rozdávání jídla je čistého času tak půl den práce. Vaříme každou sobotu, ale už v pátek a ještě během soboty se vyzvedávají suroviny. Kromě Nesehnutí nám občas půjčují kuchyň také Bike Kitchen nebo autonomní kulturní centrum Sibiř. V sobotu se scházíme dopoledne a společně připravujeme veškeré jídlo, o půl čtvrté jídlo rozdáváme v parku na Nových sadech a pak je samozřejmě potřeba ještě všechno umýt.

Jak vybíráte, co budete vařit? A je něco více či méně populárního u strávníků?

To se víceméně odvíjí od toho, co v daném týdnu seženeme za suroviny a kolik nás na vaření zrovna je. Obvykle vaříme hustou polévku a když je nás dost a je dost jídla, tak vaříme další jídla, saláty nebo třeba kafe či čaj. U strávníků a strávnic se s velkou oblibou setkává hlavně bramborová kaše a různé karbanátky a pak samozřejmě sladkosti. Vědí, že maso u nás v jídle nenajdou, ale na to si prakticky nikdo nestěžuje. Občas se stane, že nám někdo daruje třeba masové konzervy. Ty samozřejmě nevyhazujeme, ale rozdáme. Důležitější je rozhodně to, že to někoho může nakrmit, než to, že my sami nekonzumujeme maso.

Spolupracujete s nějakými sociálními službami, které pracují s lidmi bez domova?

Žádnou oficiální spolupráci navázanou nemáme, ale část členů i členek kolektivu v oblasti sociálních služeb pracuje či pracovala. Pokud se na nás třeba někdo obrátí s žádostí o pomoc, minimálně ho umíme nasměřovat. Pomáhající organizace o našich aktivitách také vědí a svým klientům a klientkám tak třeba předávají informaci, že si k nám o víkendu mohou přijít na jídlo. A pokud máme víc pečiva než dokážeme rozdat, obvykle se ho také snažíme předat nějaké charitě, která ho rozdistribuuje dále.

S přicházející zimou začíná být situace pro lidi bez domova kritická. Obracejí se na vás s dalšími problémy, se kterými se potýkají? Jak s tím pracujete?

Někdy se strávníci či strávnice ptají po různém oblečení a jiném vybavení. V takových případech jsme většinou dávali veřejné výzvy na Facebook zda někdo danou věc nemůže darovat. V minulém roce jsme také dělali sbírku teplého oblečení, bot i spacáků či dek. Teď jsou trošku problémy s prostorem, kde to přes týden skladovat a i naše kapacity jsou bohužel omezené. Určitě ale rádi pomůžeme s distribucí, pokud by někdo chtěl něco podobného zorganizovat.

Nedávno sociálními sítěmi hýbala kauza ostravské skupiny FNB, kterou z veřejného prostranství, kde vydávají jídlo potřebným, opakovaně vykazovala policie. Máte informace o tom, jak celá kauza dopadla? S jakými reakcemi se setkáváte vy a jste v komunikaci například se zastupiteli města?

Pokusy kriminalizovat aktivity Food Not Bombs se táhnou prakticky od vzniku celého hnutí. V Americe bylo dokonce označeno za teroristickou organizaci. V našich podmínkách to tak drsné není, ale různé pokusy o vykazování z veřejného prostoru a šikanování policií jsou nám známy z více měst. V Brně jsme dlouhou dobu fungovali bez větších problémů, a drobné tahanice s městem jsme zaznamenali jen po přestěhování místa rozdávání. Nešlo však o nic dramatického, spíš klasický strach z neznámého. Obecně se dá říct, že autority jen obtížně dokáží pochopit, že podobná iniciativa funguje bez nějakého právního rámce, organizační struktury a šéfa co tomu velí. A nebo je jim nepohodlné, že se na jednom místě shlukují třeba lidé bez domova a snaží se je vyhánět z ulic, aby nebyli na očích. Na našich aktivitách však rozhodně nevidíme nic nelegálního. Viděli jste snad, že by někdy policisté šli kontrolovat piknik v parku?

Jakým způsobem je možné podpořit FNB nebo přímo vaši brněnskou skupinu?

Způsobů je mnoho. Prvním z nich je pomoc aktivně s vařením jídla, nebo nám potraviny darovat. Často někomu zbydou nějaké potraviny, tak se s námi spojí a jídlo nám darují. Další možnost je i potraviny koupit, olej, sůl a koření většinou musíme dokupovat my. S ohledem na to, že ne vše se dá sehnat zdarma, nebráníme se ani finančním příspěvkům ať už individuálním nebo třeba z nějaké benefiční akce.

Je něco, co byste rádi zmínili? Ať už se jedná o vaši činnost nebo o téma, které máte pocit, že je nutné ve společnosti více otevírat?

Témat, která považujeme za důležitá, je opravdu mnoho. Klimatická krize, plýtvání jídla, zvířecí a lidská práva, problematika zbrojního průmyslu. Každé dva roky je v Brně na výstavišti IDET, veletrh zbrojního průmyslu, kde kromě výstavy zbraní pro veřejnost se domlouvají klíčové obchody se zbraněmi, které pak mnohdy putují i do nesvobodných zemí, do rukou diktátorů. Před třemi lety bylo hlavním partnerem veletrhu Turecko, které dnes vraždí civilisty v Sýrii. Zbraně, které v současné době zabíjejí lidi jsou made in Czech republic. Právě aktivity Food Not Bombs poukazují nejen na plýtvání jídlem, ale i na to, že světové vlády raději investují do zbraní než do řešení celosvětové potravinové krize, kdy se v současnosti s hladem potýká více než miliarda lidí po celém světě. Snažíme se také propojovat jednotlivé skupiny FNB a v září v Praze proběhl první Food Not Bombs festival, kde se sešli zástupci kolektivů z dvanácti různých měst.

A kdo jsou tedy vlastně členové a členky FNB? Prý se tam nedá vypozorovat nějaký trend nebo silné zastoupení určité skupiny. Členové a členky se rekrutují z řad studentů i pracujících, napříč všemi obory a odvětvími. Dokonce jsou i z řad středoškolských studentů. Pomyslné dveře jsou otevřeny pro všechny, kdo sdílejí stejné principy. Pokud Vás činnost FNB zaujala a chtěli byste se zapojit, případně je jakkoliv jinak podpořit, není nutné absolvovat žádný speciální kurz, konkurz, ani iniciační obřad. „Zapojit se může opravdu každý, není potřeba mít žádné zvláštní schopnosti, stačí ochota se učit nové věci a souhlasit s našimi základními principy. A samozřejmě se mezi námi příliš dlouho neohřejí rasisti, sexisti a další podobní -isti.“ Napište na Facebookovou stránku FNB Brno a dozvíte se více. Nejste z Brna? Informace o hnutí v České republice s odkazy na jednotlivá města najdete na jejich webových stránkách https://food-not-bombs.cz/. 

Přibližně po hodině od začátku výdeje už byli všichni příchozí obslouženi, pomalu se dojídalo, rozebíralo poslední pečivo a konzervy. Na Brno padla tma a lidé se pomalu začali rozcházet. Členové a členky FNB ještě vyčkávali, obcházeli parčík, aby tam nezůstal nepořádek, pomalu sklidili várnice, bedny a pytle do auta a vydali se vstříc poslední fázi – umývání nádobí. A po něm? Sobotní večer. 

Pro Streetwork.cz připravila: Lenka Čuprová