Nebylo nic nalezeno.

Foto In IUSTITIA

Rozhovor s Kateřinou Baňackou

Lenka Čuprová vyzpovídala v rozhovoru osobnost roku 2016, Kateřinu Baňackou z In IUSTITIA.

V minulém rozhovoru jste se mohli dozvědět bližší informace o vítězi Časované boty v kategorii Tým roku 2016. Tentokrát jsme oslovili Kateřinu Baňackou, která si odnesla ikonickou botu jako vítěz v kategorii Osobnost roku 2016. Pravdou je, že dopravit „botu“ z místa předání kamkoliv dál než pět metrů, je úkol hoden silného může, ale vzhledem k tomu, co všechno už Kateřina zvládla, nemám obavy, že se s tím nepopasovala.   

Lehké připomenutí loňského nominačního medailonku, abychom všichni věděli, komu jsem měla tu čest pokládat otázky:

„Kateřina Baňacká je vedoucí sociální práce v organizaci In IUSTITIA, která se věnuje pomoci obětem trestných činů z nenávisti. Službu odborného sociálního poradenství v ambulantní a terénní formě vybudovala od samého počátku, neúnavně a proti všem bariérám a nástrahám, které registrace a rozvoj nové služby přináší. Vybudovala též službu odborného sociálního poradenství pro ženy v sociální tísni Poradna Justýna, která je poskytována přímo v terénu (ve vozidle), tak aby řešila bariéry v přístupu do kamenných či příliš vzdálených poraden.“

A už k samotným otázkám:  

Od získání ocenění ve výroční ceně České asociace streetwork Časovaná bota 2016 uběhl více než rok. Jak byste s dnešní perspektivou upravila nominační medailonek? Co se za tu dobu změnilo?

Od nominace se pár věcí změnilo, ale nominační medailonek bych neměnila. V současné době významně rozšiřujeme pobočku v Brně, od září budeme otevírat novou pobočku v Břeclavi. Novou pobočku jsme plánovali otevřít i v Chomutově, ale vzhledem k nedostatku zájemců jsme pobočku neotevřeli.

V rámci akreditovaného školení jsem vytvořila kurz, který se věnuje Hate speech v online prostoru. Tento kurz je určen pro sociální pracovníky, kteří se díky kurzu mohou naučit, co s hate speech v online prostoru a zároveň si již na kurzu budou moci vyzkoušet, jakým způsobem zabezpečit různé sociální sítě.

V nominaci se píše: „Klienty aktivně vyhledáváme díky systému identifikace předsudečných útoků.“ Můžete blíže popsat, jak takové vyhledávání probíhá a potom rovnou navázat na proces prvokontaktu a případně prvního setkání s klientem, pokud to není ta stejná fáze.

Mnoho obětí předsudečných útoků napadení z různých důvodů nikam nehlásí a zůstávají s touto zkušeností sami, proto se snažíme potencionální klienty vyhledávat prostřednictvím terénní práce a přímého oslovování, často za spolupráce osob z ohrožených komunit. Aktivní vyhledávání také navazuje na náš monitoring médií, kdy monitorujeme v médiích možné předsudečné útoky za účelem sledování stavu předsudečných útoků. Pokud se z médií dozvíme o útoku, který by mohl odpovídat předsudečnému, snažíme se napadené oslovit například prostřednictvím Policie ČR, v případě hospitalizace prostřednictvím zdravotnických zařízení či organizací, se kterými napadený může spolupracovat. Oběti jsou osloveny prostřednictvím dopisu, ve kterém popisujeme naši činnost a nabízené služby. Zde je tedy velice cenná spolupráce dalších organizací a subjektů, které s obětí mohou být v kontaktu. Je pouze na oběti, zda se nám na základě dopisu ozve či nikoli.

První kontakt s oběťmi probíhá prostřednictvím telefonického rozhovoru, mailu nebo práce v terénu. Při tomto kontaktu se snažíme zjistit, zda se jedná o předsudečné násilí. Pokud se o předsudečné násilí jedná nebo je to komplikované v rámci tohoto kontaktu zjistit, je domluveno osobní setkání u nás v poradně či přímo v přirozeném prostředí obětí. Při osobním setkání se oběť setkává s dvojicí pracovníků, jež je složena ze sociálního pracovníka a právníka, popř. spolupracujícího advokáta či dvou sociálních pracovníků. Na schůzce řešíme samotný útok, domlouváme se na možné spolupráci a rozsahu spolupráce. Oběti poskytujeme základní informace o právech obětí, trestním řízení, bezpečnosti a tak dále.

Vaší cílovou skupinou jsou lidé, kteří jsou napadeni bezdůvodně pouze na základě předsudku útočníka. Jak je náročné zjistit, že šlo o předsudečné napadení, nebo spíše, jak postupujete, když oběť napadení vyhledá vaše služby, ale vy si nejste jisti, že spadá do vaší cílové skupiny? Stávají se vůbec takové situace?

Pokud se na nás někdo obrátí a sdělí, že byl obětí předsudečného útoku, celou situaci s ním rozebíráme a zjišťujeme, co se stalo s ohledem na složitou situaci oběti. Předsudečné násilí se dá rozeznat na základě více indikátorů, které posuzujeme a dle nich zjišťujeme, zda šlo o předsudečný útok či nikoli, ale i to je někdy náročné. V našich službách věříme verzi oběti, pokud by se v průběhu spolupráce ukázalo, že nešlo o předsudečný útok nebo útok byl jinak, klienta odesíláme do navazujících služeb, které jsou pro něj určené. Klienty také informujeme o tom, že nepravdivé informace v trestním řízení, například nepravdivá informace o předsudečné motivaci, pro ně může znamenat postih ze strany policie. Rozhodnutí je pak již na nich. Párkrát za mou praxi se stalo, že jsme klienty odesílali do dalších služeb, ale za celou dobu to jsou asi dva případy. Takové situace se tedy stávají velice výjimečně.

Součástí vaší práce je i vzdělávání a osvěta nejen široké veřejnosti. Jak funguje taková osvěta policie v praxi a s jakými reakcemi se z jejich strany nejčastěji setkáváte?

Součástí naší práce je vzdělávání veřejné i odborné veřejnosti. Široká veřejnost se s námi může potkat například na seminářích, které realizujeme třeba v rámci Prague Pride, ale také na dalších akcích, kde informujeme o tom, co je předsudečné násilí, o právech obětí, co dělat v případě toho, že je někdo svědkem takového napadení. Pro odbornou veřejnost realizujeme akreditované kurzy, zejména pro sociální pracovníky a vyučující. Nabízíme také kurzy na klíč, a to i pro policii. Vzdělávání pro policii je vzdělávání jako každé jiné, ale stále musíme myslet na to, že práce policie je mnohdy rozdílná od práce sociálních pracovníků a vyučujících, která je obsahově blíže naší práci. Díky seminářům pro policii můžeme předávat pohled samotných obětí na celou situaci a pohled nás odborníků pracujících s oběťmi. Je tak možné si vzájemně předávat tipy pro dobrou praxi v péči pro oběti, ale také diskutovat nad věcmi, které vidíme rozdílně. Někdy se stává, že jsou policisté z počátku vzdělávání nedůvěřiví, ale když zjistí, že máme obsáhlé zkušenosti z praxe, téma je zpravidla zajímá a věříme, že si odnášejí i takové poznatky, které obětem trestných činů ulehčí trestní řízení. Stává se pak, že nás samotní policisté vyhledávají, pokud se setkají s případem, ve kterém si myslí, že bychom poškozeným mohli pomoci.

Můžete mi říct nějaká čísla? Například s kolika klienty jste spolupracovali v loňském roce? K jakým způsobům napadení nejčastěji dochází? Jestli máte například statistiky v rámci lokalit?

V minulém roce jsme pracovali na území celé České republiky s 466 osobami, ze 164 osobami jsme pracovali dlouhodobě. Naše spolupráce se zakládá na dlouhodobé a komplexní spolupráci, kdy provázíme oběť napadení celým řízením, pokud nějaké běží, a v tomto řízení ho často zastupuje náš právní tým. Sociální tým řeší všechny dopady, které souvisí s útoky. S ohledem na typ řízení může spolupráce probíhat i několik let, což je pro samotné oběti velice náročné.

Co se týká stavu předsudečných útoků za rok 2017 tato data kolegové z analytického týmu, kteří mají na starost monitoring a analýzu předsudečných útoků, nyní zpracovávají. Data jsou ověřována, ale také získávána od orgánů veřejné správy, celé ověřování je časově náročné. Co se týká stavu předsudečných útoků za rok 2016, nejvíce útoků bylo motivováno etnicitou a národností (nejčastěji útoky proti Romům, Arabům), náboženstvím (protimuslimské a dále protižidovské útoky), politickým přesvědčením a barvou pleti. Mezi nejčastější formy útoku patřily slovní útoky, zastrašování nebo vyhrožování, fyzické útoky a útoky na majetek. Nejvíce útoků bylo zaznamenáno na území Hlavního města Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje. Je však nutné podotknout, že se jedná útoky, které byly oznámeny. Mnoho útoků není oznamováno, a proto může být součástí statistik pouze malé množství útoků.

Jak mění vaši práci svět internetu a napadání osob ve virtuálním prostoru, které určitě také může mít rysy předsudečného napadení a zároveň devastujícím způsobem ovlivnit život jedince? Pracujete v tomto prostoru?

Hate speech (nenávistný projev) v prostředí internetu a zejména sociálních sítích naší práci významně ovlivňuje, a i v tomto prostoru pracujeme. Mnoho lidí páchajících hate speech v online prostoru si myslí, že jsou v tomto prostoru chráněni anonymitou. Online prostor z našeho pohledu hodně posouvá ve společnosti hranice vnímání toho, co je ještě v pořádku a co je již za pomyslnou hranou. Ale i v online prostoru jsou nenávistné projevy nepřípustné a některé z nich trestné, což se ukázalo i v naší praxi. Někteří z pachatelů hate speech na sociálních sítích byli pravomocně odsouzeni. Někdo si může říct, proč pachatele trestat a že nenávistný útok nikoho nemusí zasahovat a že oběť tohoto útoku je přecitlivělá. Tyto útoky jsou společensky nebezpečné a nesmí být podceňovány z podstaty věci.  Oběti často tyto útoky zažívají každodenně, a pokud si o sobě čtete každý den, jak strašný jste člověk, protože máte například jinou barvu pleti, útoky vás zasahují.

V nominaci jsem se dočetla, že se vám podařilo vybudovat tým sociálních pracovníků v podstatě od nuly a to tým, který pracoval v různých lokalitách. Co považujete při budování za nejdůležitější? Na co by měl vedoucí nově vznikajícího týmu dbát? Co se vám osvědčilo?

Pro mě nejdůležitější při budování týmu bylo zázemí dané organizace, ale také důvěra a podpora naší ředitelky. Také určitá svoboda, ve které jsem měla možnost působit a rozvíjet se. Dále mi významně pomohly mé zkušenosti z přímé práce s klienty. Tím, že jsem profesí sociální pracovnice, pro mě bylo důležité vzdělávání se v této oblasti, ve které se stále učím novým věcem. Vedoucí nově vznikajícího týmu by se měl zaměřit již na výběr nových kolegů, tak aby se kolegové na danou pozici hodili a případně se doplňovali nejen profesně, ale také osobnostně. Práce vedoucího je hodně ovlivňována kolegy, kteří mohou být vedoucímu velkou oporou a nápomocí. Osvědčil se mi tedy pečlivý výběr nových kolegů.

Jsem ráda, že si Kateřina našla prostor a zodpověděla nám těch pár otázek. I když s jednou položenou otázkou si člověk uvědomí, jak je téma obsáhlé a nejradši bych se ptala dál a dál. Pokud vás toto téma zaujalo, zkuste se podívat na stránky http://www.in-ius.cz/ nebo se rovnou přihlaste na některý z nabízených kurzů. Hate speech bych si naordinovala povinně.

Díky Kateřino!

Autorka: Lenka Čuprová

Tagy