Na konci října jsme se vydali na 5 denní školení do Vitorie-Gasteiz, města v samém srdci Baskicka, kde se konal workshop zaměřený na nenávistné projevy mezi mladými lidmi. Program se soustředil na důsledky těchto projevů, jako je nárůst násilí, oslabení sociálních vazeb a zraňování na osobní i společenské úrovni.
Školení pod názvem “Waving Glances” pořádala organizace Irsearaba S. Coop a účastnili se zástupkyně a zástupci ze Slovinska, Belgie, Portugalska, Itálie, Litvy, Řecka, Albánie, Francie, Slovenska, Nizozemí, Rumunska, ČR a samozřejmě Španělska.
Vitoria-Gasteiz: Město s duší odporu a solidarity
Vitoria-Gasteiz není jen správním centrem Baskicka a sídlem jeho parlamentu, ale také místem, které zůstává věrné svému levicovému směřování. Tradice prosociálních vlád zde prostupuje každodenní život. Síť 15 komunitních center, známých jako centros cívicos, nabízí vše od knihoven přes sportovní zařízení až po jazykové kurzy baskičtiny pro mladé. Tato centra fungují jako otevřený prostor pro všechny generace – místa, kde se životní příběhy prolínají a sílí.
Navštívili jsme několik z nich. Viděli jsme moderně vybavené knihovny, sportovní haly dostupné pro všechny a centra, která oživují komunitního ducha. V každém z těchto míst byla cítit snaha o rovnost a začlenění.
Skrytá historie a hlas lidu
Procházka ulicemi Vitorie-Gasteiz odhaluje město plné symbolů odporu. Na zdech jsou muraly vyjadřující podporu Palestině a hesla jako „Etxera!“ – výzva k návratu baskických politických vězňů domů. Každý nápis a plakát připomíná, že Baskicko má za sebou bouřlivou historii sociálního útlaku a že jeho obyvatelé neztrácejí touhu po spravedlnosti.
Errekaleor: Oáza autonomie
Jedno z odpolední jsme strávili v ikonickém squatu Errekaleor, jednom z největších squatů v Evropě. Jeho příběh je fascinující – od dělnické čtvrti z 50. let, přes téměř úplné vylidnění během 90. let, až po novou éru, kterou zahájila skupina studentů v roce 2013. Ti obsadili opuštěné domy, začali je renovovat a vytvořili autonomní komunitu, kde se žije podle principů kolektivního rozhodování a soběstačnosti. Errekaleor tak stále stojí jako symbol alternativního životního stylu a vzdoru vůči neoliberalismu a gentrifikaci.
Odpor vůči městským úřadům a tlakům na vyklizení přivedl Errekaleor k pozoruhodnému kroku – když jej odpojili od elektřiny, komunita nainstalovala solární panely a stala se víceméně energeticky soběstačnou.
Workshop IRSEARABA
Program workshopu organizace IRSEARABA byl rozdělen do tří tematických bloků, z nichž každý nabídl inspirativní pohled na současná sociální témata.
- 1. Intersekcionalita a náš životní příběh
První část vedly Llanos Sáez Pérez a Alejandra Codesal Celorio. Zavedly nás do světa intersekcionality, konceptu, který zkoumá, jak různé formy diskriminace (například na základě pohlaví, rasy či třídy) ovlivňují náš život. S pomocí speciální mapy jsme analyzovali své vlastní postavení v rámci různých dimenzí života, což bylo nejen obohacující, ale i hluboce sebereflexivní.
- 2. Migrace: Mýtus rostoucího pohybu lidí
Druhá část se zaměřila na téma migrace a teoretického konceptu ‚‚kultury‘‘ jakožto fenoménu mající za následek vymezování se vůči ‚‚druhému‘‘, nebo ‚‚jinému‘‘.
Lektorka Lucía Obregon představila migraci jako fenomén, který je starý jako lidstvo samo a zpochybnila společenský úzus zvyšující se migrace, jelikož míra migrace se dle statistik za poslední stovky let příliš nezměnila. Podle odhadů OSN (2020) tvoří mezinárodní migranti asi 3,6 % světové populace (což je zhruba 281 milionů lidí). Migrace se změnila spíše v typu migrace a její globální povaze.
- 3. Strukturální rasismus
Závěrečnou část vedla lektorka Nontokozo C. Sedibe-Sabic, původem z Jihoafrické republiky, která nás provedla tématem rasismu a internalizované (zvnitřněné) nadvlády bílých lidí. Nontokozo ve svém přístupu uplatnila konfrontační metodu, kdy jsme byli jakožto zástupci lidí s bílou barvou pleti konfrontování s (vědomými i nevědomými) výhodami, které nám tato pozice propůjčuje.
Lektorka vystupovala z pozice BIPOC (Black, Indigenous and People of Color) tedy osoby, jejíž barva pleti ji znevýhodňuje na mnoha úrovních. Nontokozo například mluvila o zkušenosti cestování napříč zeměmi, kdy je jakožto ne-bílá žena neustále zastavována a kontrolována úřady.
Nontokozo téma útlaku spojuje s rozvojem kapitalismu a následně rasismu, který se nejdříve internalizoval v koloniálních státech a později v celém světě. Tento proces trval několik stovek let a stejně tak Nontokozo věří, že případný proces osvobození od tohoto útlaku bude trvat dalších mnoho let či desetiletí.
Sama lektorka vidí jako nástroj emancipace a posílení vlastní identity komunitní síť, kterou nazývá caucus. V jejím pojetí se jedná o skupinu lidí se stejnými zájmy a přesvědčením. Skupinu, která se sama organizuje a jejíž členové si vzájemně pomáhají a podporují se. Tyto skupiny tak mohou sloužit k vlastnímu ‚‚zotavení‘‘ a sebeposílení.
Nicméně i samotní bílí lidé se mohou stát ‚‚(sou)druhy‘‘ či ‚‚spolu-konspirátory‘‘ ne-bílých lidí. např. tím, že na protivládních demonstracích riskují své tělo a vystavují ho útoku pepřovým sprejem policie. Bílá těla jsou totiž spíše ušetřena brutálnímu zákroku policie, než těla lidí BIPOC.
Závěr: Otevřené srdce Baskicka
Závěrem lze říci, že workshop ve Vitorii-Gasteiz nebyl jen příležitostí k získání teoretických poznatků a praktických nástrojů, ale také hlubokou sondou do kulturního, politického a sociálního kontextu Baskicka. Město samo o sobě představuje unikátní příklad spojení historických zkušeností, komunitní soudržnosti a odporu vůči útlaku – ať už v podobě politických muralů, sítí komunitních center nebo příběhu squatu Errekaleor.
Program nabídl účastníkům možnost posoudit vlastní privilegia, zamyslet se nad globálními i lokálními procesy migrace a prozkoumat způsoby, jak čelit nenávisti a diskriminaci. Díky různorodosti lektorek i zvolených metod byl každý den nejen výzvou k osobnímu růstu, ale také inspirací pro práci s mládeží a komunitami.
Akce byla součástí projektu NOLEBY organizace Dynamo International Street Workers Network a byla realizována díky projektu “Tejiendo Miradas” s číslem 2024-1-ES02-KA153-YOU-000242006, spolufinancovaného programem Erasmus + KA 1 – Mobility of youth workers.