Zkušenosti se závislostí, dluhy, exekuce, nestabilní bydlení či nízké vzdělání. Nejen tyto bariéry překonává nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Integrační pracovní místo. Cílí na postupný návrat osob se sociálními bariérami na volný trh práce. Výsledky prvního roku pilotního ověřování Integračních pracovních míst prezentovalo na konferenci 1. listopadu 2024 Ministerstvo práce a sociálních věcí a další aktéři.
Těmi je Úřad práce ČR, Odbor sociálního začleňování Ministerstva pro místní rozvoj (Agentura pro sociální začleňování) a Platforma tréninkového zaměstnání reprezentovaná Českou asociací streetwork.
Integrační pracovní místo (IPM) se od začátku letošního roku pilotuje v celkem sedmi lokalitách, mimo jiné v Praze, Ostravě, Mostě či na Hanušovicku. Zapojilo se přes 100 osob. Povinnou součástí IPM je poskytnutí psychosociální podpory zaměstnancům a zaměstnankyním. Ta je přitom důležitým a inovativním prvkem, jak opakovaně zaznělo na konferenci – jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti takovou specifickou podporu nenabízejí. Například veřejně prospěšné práce jsou opakovaně kritizovány za tzv. lock-in efekt, zaměstnance zaměstnávají opakovaně na stejné pozici a jejich osobní situace se nijak nezlepšuje, nevedou k dlouhodobé integraci osob na trh práce.
Při psychosociální podpoře umožní zaměstnavatel na alespoň šestnáct hodin měsíčně svému pracovníkovi či pracovnici uvolnit se ze zaměstnání, a to pro individuální řešení životní situace, kterou si prochází. Podpora není nahodilá, je výsledkem zmapování situace zaměstnance v několika určených oblastech a koordinované podpory odborných služeb, většinou veřejných, z oblasti sociální, zdravotní nebo právní. Klíčovým pracovníkem psychosociální podpory může být buď sociální pracovník obce, sociální služby či sociálního odboru, nebo i interní pracovník pro podporu samotného zaměstnavatele. Lidé tak v pracovní době mohou zajít k lékaři či do dluhové poradny, častěji však nejprve praktického či specializovaného lékaře hledají, mapují své dluhy, či hledají stabilní bydlení.
Konference IPM ovšem přinesla důležité zjištění, že kromě překonání tzv. tvrdých bariér je důležitým prvkem podpory vstupu na trh práce nově nabyté sebevědomí a kompetence zapojených osob. Zároveň představila příběhy lidí, u kterých IPM ukázalo, že změny a posuny u sociálně znevýhodněných osob jsou možné a má to smysl. „S manželem jsme byli bez práce, snažili jsme se nějak přežívat. Ípéemko (integrační pracovní místo) mi hodně pomohlo. Byla vlastně i svatba, abychom se pak nechali společně oddlužit. To už proběhlo. Manžel dostal také práci a dělá asistenta prevence kriminality. Já pracuji pro město. Pomohlo to i se školou, dcera je na střední. Měla propadnout, ale dostala šanci se doučit, což se podařilo,“ popisuje paní Marie na konferenci pro web iDnes.cz.
Česká asociace streetwork již 10. rokem provozuje Restart Shopy, které fungují formou tréninkového zaměstnávání. Právě naší metodikou se Ministerstvo práce a sociálních věcí inspirovalo a rozhodlo se s námi na pilotním ověření IPM spolupracovat.
Poslechněte si, v čem vidí největší přínos nového nástroje ředitelka Odboru integrace na trh práce z MPSV Anna Brabcová:
Zřejmě nejvíce ojedinělým příspěvkem konference bylo inspirativní vyprávění tří zaměstnankyň na IPM, které vtáhly účastníky do jejich životní situace a její proměny. Jednou z nich byla i pracovnice Restart Shopu, které IPM pomohlo řešit dluhy a zdravotní problémy, ale také umožnilo si udělat kurz pracovníka v sociálních službách. Právě pomoci druhým by se ráda věnovala při přechodu na volný trh práce.
Podle ředitelky České asociace streetwork Martiny Zikmundové je ovšem třeba umět pracovat i se selháním a vnímat jej jako přirozenou cestu při překonávání bariér. V IPM se člověk naučí, že když se mu něco nepovede, může to napravit. To mu je v běžném zaměstnání umožněno málokdy.
Mezi zapojenými zaměstnavateli byly mimo jiné nevládní organizace, příspěvkové organizace obcí či samotné obce. Nejčastěji lidé v projektu pracují při údržbě zeleně a úklidu měst. Ovšem někteří zaměstnanci pracovali i jako asistenti lektora v zájmovém vzdělávání dětí či u výrobce knoflíků.
Jaké zkušenosti mají s IPM obce zapojené v pilotním ověřování? Poslechněte si Libora Sedlaříka, starostu Vikantic na Hanušovicku:
Integrační pracovní místo vzniklo díky spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí, PLATZ, České asociace streetwork, Úřadu práce ČR a Ministerstva pro místní rozvoj – Agentury pro sociální začleňování, ale i komerčních subjektů. Jde tak o propojení aktérů napříč sektory veřejným, nevládním i podnikatelským. Vzájemnou spolupráci uváděly všechny zmíněné instituce za příklad dobré praxe transverzální spolupráce.
Konference také představila pokračování IPM v příštím roce, kdy se rozšíří do dalších dvaceti jedna lokalit napříč Českou republikou. Budoucí i stávající zaměstnavatelé od Úřadu práce za zřízení integračního pracovního místa dostanou příspěvek 50% mzdy zaměstnance včetně odvodů, dále paušální příspěvek 4 700 Kč měsíčně na zajištění integrační (dříve psychosociální) podpory a další dílčí finanční náhrady související s množstvím integračních aktivit v daném měsíci. V čem spatřuje přínos projektu ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ústí nad Labem Martina Bečvářová zjistíte v následujícím krátkém videu:
Program konference naleznete ZDE.
O projektu se dočtete také na stránkách MPSV, kde jsou k dispozici prezentace z konference: https://www.mpsv.cz/pilotni-overeni-integracniho-pracovniho-mista