Akci zahájila náměstkyně primátora hlavního města Prahy Alexandra Udženija a během tří hodin měli posluchači možnost se dozvědět výstupy z projektu České asociace streetwork, zaměřeného na case management ve spolupráci se školou, který je součástí implementace krajského akčního plánu vzdělávání hl. města Prahy; netradiční metodou za využití prvků improvizačního divadla okusit práci case managerů téměř na vlastní kůži; a nakonec se zapojit do diskuze s hlavními zástupci státní správy, škol a neziskového sektoru na téma větší propojení škol a sociálních služeb.
| „Škola je pro nás při práci s mladými lidmi velký parťák. Děti v ní tráví většinu času během všedních dnů. Pokud jsou učitelé vnímaví, mohou včas vidět jejich problémy a zavolat pomoc. Mladí lidé často potřebují někoho, kdo s nimi půjde kus cesty, vyslechne je. Jednou z možností je přizvat si k podpoře sociální pracovníky nebo streetworkery, kteří řídí podpůrnou síť kolem mladých lidí ohrožených předčasných odchodem ze vzdělávání. O to jsme se snažili poslední dva roky v našem projektu,“ Jiří Horák, case manager České asociace streetwork, který působil na pražských školách v projektu iKAP II. |
iKAP II neboli Multidisciplinární práce ve školách
Za složitým názvem se skrývá jednoduchá myšlenka – velké množství mladých lidí dnes odchází ze vzdělávacího procesu předčasně, a to především z důvodu nedostatečné pomoci a podpory, která by jim umožnila zvládat studium, které je pro ně z různých důvodů v danou chvíli příliš náročné.
Škola je často jediné místo, kde je možné tyto děti a mladé lidi zasíťovat, protože propadají běžnou nabídkou sociálních služeb, i těch nízkoprahových. Zároveň je ale škola prostředím, které samo o sobě může problémy generovat a v současné chvíli nemá dostatek prostředků, jak s dětmi v náročných životních situacích, s dětmi s traumatem a dalšími ohroženými skupinami, pracovat. Ve školách chybí pozice sociálního pedagoga, jejíž vznik ČAS dlouhodobě podporuje.
Obsahem tohoto projektu byly tři vzájemně provázané základní aktivity:
- Case management
- Multidisciplinární práce
- Mezioborová platforma
| „Chybí zde někdo, kdo by pečoval o multidisciplinární (víceoborovou) síť kolem dětí a ohrožených rodin. Ty s rodiči mnohdy musí obcházet různé části systému, opakovaně vyprávět své příběhy. Měla by zde kolem nich fungovat pevná síť, která by je včas zachytila, kterou by někdo řídil, aby v ní všichni měli všechny potřebné informace a rodiny z ní nevypadávaly.“ Miloslav Macela, poradce ministra práce a sociálních věcí. |
Jak to funguje v praxi:
Do podpory žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání se zapojuje více odborníků a institucí z různých oblastí (kromě vedení škol a rodičů i OSPOD, psychiatří a psychoterapeuti, neziskové organizace a jejich sociální služby, adiktologové, apod). Práci v case managementu řídí jeden case manager, který má přehled o případu, zajišťuje i přenos informací mezi jednotlivými subjekty, i to aby dítě a rodič nemuseli obcházet větší počet různých institucí a na každé znova podrobně popisovat svůj příběh/aktuální problém.
Trochu dat:
- Spolupracovali jsme s 20 pražskými školami
- Podpořili jsme 67 studentů/studentek
- Řešili jsme 87 konkrétních příběhů
- Proběhlo 14 setkání odborné Platformy, které se zúčastnilo 130 osob
| „Je stále zřejmější, že role školy se v poslední době proměňuje. Škola je podle mě takovou laboratoří, ve které si děti mohou zkoušet bezpečné prostředí, spolupráci s někým, kdo je trochu jiný než ony samy. Pro spoustu dětí je škola zároveň místem, kde je struktura, předvídatelné a srozumitelné prostředí, když je to jejich domácí velmi proměnlivé a nepředvídatelné. Je to zároveň místo, kde můžou najít podporu, když se jim děje něco těžkého. Škola dnes není jen místem pro předávání informací a vědomostí, ale i místem, kde mohou mladí získávat i sociální dovednosti pro další cestu životem,“ Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. |
Diskuze na téma spolupráce a většího propojení škol a sociálních služeb
Účast v diskuzi přijali:
- Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva,
- Jan Mušuta, ředitel odboru regionálního školství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (z účasti se omluvil)
- Miloslav Macela, poradce ministra práce a sociálních věcí,
- Mariana Čapková, místostarostka městské části Praha 6
- Andrea Koblasová, výchovná poradkyně,
- Jiří Horák, sociální pedagog a case manager.
V průběhu diskuze se ukázalo, že zástupci státní správy vnímají, že se prostředí a potřeby škol mění. „Na Praze 6 vidím, že zájem o zapojení sociální práce do škol se posiluje. Chtěli bychom mít sociálního pedagoga na každé škole, i když zatím není ukotvený v zákonu. Podařilo se prostředky na něj pro školy dostat do Balíčku občana, který poskytuje magistrát. Potýkáme se ale s tím, že je pro školy obtížné zájemce o takovou pozici sehnat,“ uvedla během debaty M. Čapková, místostarostka pro Prahu 6. Nicméně je nezbytné, aby se situace ve školství řešila legislativně na celorepublikové úrovni, která umožní mít přístup k pozici sociálního pedagoga všem školám, nejen těm „schopným“, které si ho dokáží v rámci projektů, grantů a dalších pobídek zajistit sami. M. Macela, poradce ministra práce a sociálních věcí, který bude tvořit zákon o ochraně ohrožených dětí a mládeže, uvedl: „Jsem rád, že se prostředí a funkce škol dnes mění. Potřebujeme propojit dva dosud oddělené světy – vzdělávání a sociální práce. Téma bude určitě zahrnuté do vznikajícího zákona o ochraně dětí. Zvážíme, jestli se vydat německou cestou, kde je podpora více popsána a vložena institucím státu, nebo holandskou cestou, kde leží více zodpovědnosti na samosprávách, které mají k zajištění dané podpory od státu dostatek prostředků. Zákon má zároveň zastřešit a koordinovat oblasti podpory, které dnes spadají pod více resortů.“
Klára Šimáčková Laurenčíková nastínila svoji vizi, kde mohou školy využívat různých metod práce, ale zpřístupnit školám jejich možnosti je nezbytné systémově. „Potřebujeme, aby oblast podpory žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání fungovala systémově a pokud možno všude po celém území republiky. Kdybychom nechali vše jen na samosprávách, budou podle mých dosavadních zkušeností v systému velké rozdíly mezi regiony a mezery, které dnes zaznamenáváme v řadě podobných oblastí. Stát má garantovat dobře fungující systém podpory, který má být dobře dostupný všude. Popišme tedy role a podporu, která má být poskytována. Zčásti ji pak může naplňovat podpora, dostatečná kapacita a jednotná metodika současných poradenských pracovišť ve školách, někde to mohou být sociální pedagogové, které pusťme do zákona i přímo do škol, někde může být naopak vytvořena nebo posílena síť externí podpory školám, kterou mohou zajišťovat sociální pracovníci, streetworkeři, case manageři.“
Předčasné odchody dětí a mladých lidí ze vzdělávání ovlivňují nejen jednotlivce, ale mají dopad na celou společnost. Výše mezd, životní úroveň, ale i životní spokojenost, jsou atributy, které jsou předčasným odchodem ze vzdělávání ovlivněny. V současné době se také velmi často mluví o zhoršení duševního zdraví dětí a mladých lidí, větším rozdělení společnosti, vysoké míře ovlivnění dezinformacemi, konspiračními teoriemi, příklonem k radikalismu, což je často navázáno na sociální problémy. „Jsme v takové situaci, že si nemůžeme dovolit nechávat toto téma stranou. Řešení vážných sociálních problémů, které vznikají následně, když se problémy některých dětí neřeší včas, nás stojí násobně více peněz. Sociální pedagog má být proto v zákonu o pedagogických pracovnících. Jsme v takové situaci ohledně sociálních problémů řady dětí, že si nemůžeme dovolit to neudělat,“ uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková.
Projekt iKAP II je jednou z možností multidisciplinární spolupráce, která propojuje školy s oblastí sociální práce a dalšími odborníky. Jde o pilotní projekt, z jehož výstupů bude vytvořena infografika a metodika, ze které mohou čerpat další organizace a rozšiřovat tak dál dobrou praxi. I přes jednotlivé úspěšné projekty ale musíme stále vytvářet tlak do vyšších pater, aby byla co nejdříve zajištěna možnost pomoci a podpory nejen pro děti a mladé lidi, ale také pro rodiče a učitele.
Jsme v tom společně.
| “Naše škola byla zapojena do projektu multidisciplinární práce ve škole. S lektory jsme se domluvili na spolupráci ve věci dívek, které měly problémy s docházkou do školy, klasifikací, ale i psychické problémy, u jedné z dívek byla porucha příjmu potravy, sebepoškozování, deprese. Pomoc, které se nám a hlavně dívkám dostalo, jsme doposud nezažili. Byla navázána komunikace s rodinou, odbornými pracovišti, OSPOD, škola byla informována o postupu a aktuálním stavu. Spolupráce byla tedy velmi efektivní.“ |
Více informací o projektu najdete zde: https://streetwork.cz/stranka/3597/multidisciplinarni-prace-ve-skole.
Infografiku k projektu najdete ZDE.
Akce se konala v rámci projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání hlavního města Prahy, klíčová aktivita rovné příležitosti ve vzdělávání – téma prevence předčasných odchodů mladých lidí ze vzdělávání. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.
